Z českých obchodů se každoročně ztratí zboží odpovídající 1,5 procenta maloobchodních tržeb, což představuje zhruba 13 miliard korun. Tento podíl se dlouhodobě příliš nemění. Po loňské amnestii se ale počet krádeží zvýšil nárazově o 30 procent. Zloději "zvenčí" se na ztrátách podílejí zhruba ze 45 procent, téměř 30 procent zboží rozkradou sami zaměstnanci, zbývajících 25 procent jde na vrub krádežím dodavatelů a chybám v účetní evidenci. Vzrůstá také agresivita zlodějů. Vyplývá to z údajů bezpečnostní agentury Abas IPS Management a odpovědí obchodníků.
Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiřího Kameníka největší škody zloději způsobují obchodům s oděvy, nejvíc krádeží je v obchodech s potravinami. Některé řetězce s elektronikou v poslední době zavedly nové způsoby zabezpečení zboží.
"V posledních letech počet krádeží mírně stoupá. Jedná se zejména o zboží menší velikosti. Celková hodnota odcizeného zboží proto zůstává přibližně stejná," uvedl vedoucí maloobchodu prodejen Expert K+B Elektro Karel Škvor. Prodejny zavedly mj. nové ochranné prvky pasivní ochrany. Vyšší počty krádeží obchody registrují na severní Moravě, severu Čechy a také v Praze.
V obchodech s elektronikou Datart nejčastěji mizí z regálů drobnější věci jako sluchátka nebo paměťové karty, ale i žehličky. Nejvíc krádeží řetězec zaznamenává v Praze. "Díky lepšímu zabezpečení zboží a motivaci personálu, se nám daří počet krádeží snižovat. Na většině prodejen jsme instalovali nový kamerový systém, který umožňuje snadnější dohledání pachatelů krádeží. Také na určitých druzích zboží máme nové bezpečnostní prvky, kde se snažíme být krok před zloději," uvedla mluvčí Datartu Jana Choroušová.
Obchodníci obtížně čelí krádežím zaměstnanců. "Krade se i dokonce při markování zboží na pokladně - při takzvaném přátelském nákupu se prostě některé položky nezapočtou. Někteří zaměstnanci na to jdou tak promyšleně, že si spočítají průměrné procento nezaviněných ztrát na prodejně a poté kradou tak, aby skladba tohoto 'přátelského' nákupu nepřekročila akceptovatelnou mez," uvedl ředitel fyzické ostrahy Abas IPS Management Jaroslav Cháb.
"Nejčastějším typem zloděje v českých obchodech je bezdomovec, gambler anebo osoba závislá na návykových látkách, ti ukradnou na objednávku prakticky cokoliv. Zboží označené ochrannými čipy například s oblibou ukládají do alobalem vystlaných tašek, které při průchodu ochranným rámem nespustí alarm. Někdy si lepí zboží izolepou přímo na tělo," dodal Cháb. Zlodějské gangy často vyrážejí i na výjezdní akce a kradou na objednávku. Tři čtvrtiny z padesáti nejčastěji kradených věcí v tuzemských řetězcích již mají nějaký typ ochrany.
Podle Kameníka vzrůstá agresivita zlodějů. "Krádeže dokonce i přerůstají v loupeže, protože si to (pachatelé) vynucují násilím," uvedl. Také podle mluvčí obchodů Albert Judity Urbánkové se rapidně zvyšuje agresivita pachatelů, a to i těch 'obyčejných'. "Nejedná se o lidi trestané nebo recidivisty, klesá také věk pachatelů. Většinou se díky hodnotě zboží do 5000 korun jedná o přestupek, nepodléhá tedy žádné evidenci a statistice ze strany policie," dodala Urbánková. Mezi nejčastěji kradenými věcmi jsou podle ní káva, čokoláda, drogerie, alkohol a dětská výživa nutrilon.
Podle studie Global Retail Theft Barometer stály ztráty v řetězcích v období 2012-2013 obchodníky po celém světě více než 112 miliard dolarů, což představuje zhruba 1,4 procenta maloobchodního prodeje. Největší ztráty byly zaznamenány v Brazílii a Mexiku, nejnižší naopak v Japonsku, Hong Kongu, Austrálii a Německu.
