Podle průzkumů a volebních modelů je pravděpodobnější vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách. Dále je pravděpodobnější vítězství demokratů ve volbách do senátu a republikánů do sněmovny reprezentantů. Předvolební souboj je však značně vyrovnaný a prostor pro překvapení je tak poměrně velký.
Ať volby dopadnou jakkoli, bude důležité, zda nový prezident bude mít podporu v Kongresu. Pokud ne (což vypadá jako pravděpodobné), bude to pro finanční trhy negativní kvůli pokračující polarizaci, tedy neschopnosti se domluvit. Nejbližší střet by nastal v diskusi ohledně "fiskálního útesu" a navýšení dluhového stropu.
Reakce ekonomiky
Začněme pravděpodobnou krátkodobou reakcí. V první řadě bude důležité, zda vyhraje prezidentské a kongresové volby stejná strana. Pokud by se tak stalo, podstatně by to zjednodušilo řešení problémů, a to jak na straně rozpočtu a dluhu, tak na straně podpory ekonomiky. Reakce trhu by měla proto být primárně pozitivní, asi poněkud výrazněji v případě republikánů (kde je tak vyšší pravděpodobnost, že by k této eventualitě došlo), a to ze dvou důvodů:
1. Obama příliš nepřesvědčil o své schopnosti řešit problémy v prvním prezidentském období.
2. Finanční trhy mají přirozenou tendenci podporovat spíše republikánské recepty v oblasti hospodářské politiky.
Dlouhodobé ekonomické dopady se dají snáze odhadnout v případě vítězství demokratů, protože za sebou máme zkušenost předchozích čtyř let a nedá se očekávat, že by došlo k razantním změnám hospodářské politiky. Dá se proto předpokládat, že dopad na hospodářství by nebyl zásadně odlišný od minulých let - ekonomika by pravděpodobně pokračovala v nemastném neslaném růstu částečně vylepšeném stimulačními opatřeními, došlo by k mírnému zlepšení fiskální situace, ale pravděpodobně ne k zásadnímu dlouhodobě udržitelnému řešení (to by vyžadovalo ozdravění ekonomiky a návrat k růstu kolem potenciálu před rokem 2008).
U Romneyho je situace složitější ze dvou důvodů
1. Používá tradiční republikánský model stimulace ekonomiky pomocí nižších daní, ale na rozdíl od minulosti (Reagan, G. W. Bush) nemá prostor pro podstatný růst zadlužení.
2. Aby byl schopný své plány reálně ufinancovat, musela by ekonomika začít poměrně rychle růst, což nevypadá pravděpodobně.
Celkově působí realističtěji demokratické plány, přestože samy o sobě neřeší klíčové problémy USA (strukturálně pomalejší růst a zadlužování).
V případě vítězství opačných stran v prezidentských a kongresových volbách čeká Ameriku velmi obtížné dohadování kompromisů v klíčových otázkách, bezprostředně u rozpočtového útesu a zvýšení stropu zadlužení. Dá se předpokládat, že nalezené kompromisy budou podobně jako v minulosti pouze krátkodobými řešeními odvracejícími pouze bezprostřední hrozby.
Pokračování článku čtěte na investicniweb.cz.
