Exekuce za nic
Na černo nikdy nejela, přesto má platit 41 pokut. Za 650 tisíc

Jezdíte na černo? Paní Jaroslava ne. Přesto po ní pražský dopravní podnik vymáhá šest set padesát tisíc a v exekuci jí chce zabavit i střechu nad hlavou. Má spravedlnost a lidskost šanci v boji s nemilosrdnou mašinerií?

Česká televize nedávno vysílala reportáž, ve které bývalý strážník městské policie popsal, jak si přivydělávají pražští revizoři – předávají si osobní data chycených cestujících, kterým pak připisují další fingované pokuty. Zda revizoři podváděli také v případě paní Jaroslavy Čihákové, nebo byli "pouze" nepozorní, už se nedozvíme. Vlastně na tom ani nezáleží. Zásadní je výsledek: Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) má zaplatit za údajných 41 černých jízd 658 984,60 korun. Ji samu přitom revizoři nechytili ani jednou. Když nezaplatí za něco, co nespáchala, přijde v exekuci o byt a skončí na ulici.

Od ukradené občanky přes násilnického muže až k exekuci

První řádky příběhu se začaly psát před více než deseti lety. "V roce 1998 mi někdo ukradl doklady," začíná vyprávět paní Jaroslava. O něco později se dostala do velmi složité životní situace. Spolu se dvěma dětmi čelila fyzickému násilí svého manžela, alkoholika. Situace se vyhrotila natolik, že od něj musela i s dětmi narychlo utéct a schovávat se u známých.

Spočítejte si, co vám exekutor nemůže zabavit: (http://www.penize.cz/kalkulacky/nezabavitelne-minimum)

Podala na něj dokonce trestní oznámení, ale když jí začal vyhrožovat zabitím, ze strachu ho stáhla. Obavy z dalšího obtěžování a nátlaku ji pak přiměly k tomu, že si do nového bytu, který získala do osobního vlastnictví, nepřihlásila trvalé bydliště. "Pokud jsem řešila něco s úřady, uváděla jsem svou adresu pouze jako korespondenční. Žádnou jinou důležitou poštu jsem nečekala," vysvětluje.

Život plynul dál. Až do dne, kdy paní Jaroslava obdržela dopis, ve kterém jí kdosi nabízel pomoc s oddlužením, které by ji mohlo zachránit před exekučním zabavením bytu, v němž žila. "Nejdřív jsem to chtěla úplně pustit z hlavy, ale pak mi to nedalo a podívala jsem se do katastru nemovitostí, kde jsem zjistila, že na můj byt je skutečně uvaleno zástavní právo," líčí Jaroslava. Tím odstartoval sled jen těžko uvěřitelných událostí, které vypadají, jako by je někdo vytrhl ze špatného snu.

Když začala matka dvou dětí pátrat, proč je na ni uvalena exekuce, zjistila, že údajně spáchala 45 přestupků proti přepravnímu řádu pražského dopravního podniku. Jenže ji samu nikdo bez jízdenky nechytil! Za vše mohla před lety odcizená občanka... Okamžitě se proto vydala na oddělení stížností DPP.

"Tam mi dohledali čísla dokladů, na které byly pokuty uděleny. Čtyři z nich, které ještě nebyly předány k exekuci, mi na základě výpisu o odcizených dokladech okamžitě stornovali," pokračuje Jaroslava. Horší to bylo se zbylými 41 pokutami, které už vymáhal exekutor. Dokumentace k 22 z nich navíc byla dopravním podnikem skartována, takže dnes už nelze doložit, jakými doklady se černý pasažér prokazoval.

Byla jste odsouzená? Tak plaťte!

Paní Jaroslava se nevzdala. Sepsala stížnost s objasněním, že jí byly doklady odcizeny a černé jízdy nespáchala. Šéf pražských revizorů Josef Hocek jí odepsal: "Ke všem pohledávkám, které jsou proti Vám vymáhány, vydal soud pravomocné rozhodnutí, které není v naší kompetenci zrušit. Naše společnost by za Vás musela Exekutorskému úřadu uhradit 41 000, a to i za případy, kdy nelze prokázat, že jste nebyla kontrolovanou osobou. Jsme bohužel nuceni vám sdělit, že Vaší žádosti o ukončení vymáhání pohledávek z přepravy nelze vyhovět."

Víte, kdy můžete požádat o osobní bankrot a kolik budete splácet: (http://www.penize.cz/kalkulacky/osobni-bankrot)

Fakt, že 41 tisíc by dopravní podnik neplatil za paní Jaroslavu, ale spíš za špatnou práci svých revizorů, kteří se při pokutování ani nepodívali na fotografii v občanském průkaze, nikoho nezajímal. "Podala jsem tedy žádost o zastavení exekuce prostřednictvím exekutorského úřadu. Zaslali ji dopravnímu podniku, ale ten to zamítl," vypráví dále Jaroslava. Exekuci už nemůže zastavit ani soud. Šlo by to pouze odvoláním na původní rozsudek. "Jenže ten jsem nikdy neobdržela. Byl mi vždy doručen pouze náhradním doručením – uložením," říká Jaroslava. Patnáctidenní lhůta, ve které se lze proti soudnímu nařízení exekuce odvolat, tedy dávno vypršela.

Soud i exekutoři jí poradili, aby jednala přímo s dopravním podnikem, jen ten může exekuce zastavit. "Donekonečna mi ale odpovídají totéž: byla jste odsouzená, tak plaťte." Navrhovala dokonce, že uhradí oněch 41 tisíc, které DPP vyplatil exekutorům, pokud jí zbylé pokuty stornují. Ani s tímto návrhem však neuspěla.

Pokračování článku na www.penize.cz