Proti regulaci
Regulace nájemného už konečně musí zmizet, míní akademici

Regulace nájemného by měla co nejdříve zmizet z naší ekonomiky, tvrdí nová studie akademiků. Její autoři Miroslav Ševčík a Miroslav Zajíček z Vysoké školy ekonomické to prohlásili na dnešní tiskové konferenci.

Ševčík a Zajíček argumentují tím, že regulované nájemné neslouží sociálně slabé vrstvě obyvatelstva. "Byty s regulovaným nájemným se dědí. Jenže velkou část lidí, kteří v nich teď bydlí, vůbec nelze označit za sociálně slabé," poukazuje Ševčík.

"I když v současném systému chybí určitý sociální aspekt, tak s deregulací nájemného nesouhlasím," oponuje Stanislav Křeček, poslanec a předseda Sdružení nájemníků ČR. Majitel bytu po nájemnících nemůže požadovat jakoukoli částku. Stanovení nájemného by pak sloužilo jako výpověď, dodal pro on-line deník TÝDEN.CZ.

"Na bytech s regulovaným nájmem vydělávají jen ti, kdo v nich bydlí," vysvětluje Pavel Kohout, ekonom společnosti Partners. Současný stav deformuje trh, řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Důkazem je fakt, že počet nově postavených nájemních bytů je téměř zanedbatelný.

V České republice je podle studie přibližně 700 tisíc bytů s regulovaným nájemným. Toto množství představuje asi sedmnáct procent všech bytů (vlastnických i nájemních) na našem území. Mnoho bytů s regulovaným nájemným je ve vlastnictví měst a obcí.

"Regulované nájemné také tlačí nahoru ceny a nájmy ostatních neregulovaných bytů. Proto ostatní lidé bydlí dráž, než by museli bez regulovaného nájemného," uvedl Zajíček. Podle autorů studie vytváří regulované nájemné prostor pro korupci a omezuje investice "poškozených" vlastníků do jejich bytů.

To důchodci nezaplatí

"Starší občané s důchodem devět tisíc korun nemohou přeci platit nájemné ve výši osm tisíc," argumentuje Křeček. Akademici vidí citlivé řešení v postupné deregulaci, která by měla trvat maximálně pět let. Aby deregulace nezasáhla sociálně slabé občany, tak doporučují dočasně zřídit speciální finanční dávku. Miroslav Ševčík dodává: "Tato podpora by měla být určena ale jen pro sociálně slabé."

Aby se novou dávkou nezatížil státní rozpočet, navrhují autoři studie zrušit státní podporu stavebního spoření. Tím by se v současné době získalo zhruba patnáct miliard korun ročně. "Zrušení podpory stavebního spoření je reálná možnost. Stavební spoření dnes neslouží k podpoře bydlení a jeho zrušení brání jen silný lobbing," uvedl Ševčík pro TÝDEN.CZ.

Se zrušením státní podpory stavebního spoření a přemístění těchto prostředků k sociálně potřebným souhlasí i Křeček. Obává se však, že to problém zcela nevyřeší. "Je potřeba nový zákon o nájemném, který by sjednotil platby v celé republice a stanovil přijatelné stropy na nájemném," doplnil.

"Řešením může být způsob, kdy regulaci zrušíme, avšak lidem od určitého věku umožníme v těchto bytech dožít," nastiňuje možný postup Pavel Kohout.