Fondy letí
Jak investovat do realit, i když na ně nemáte

Před pár lety se zdálo, že každá finanční skupina v ČR bude mít vlastní nemovitostní fond. Globální finanční krize ale jejich nástup zastavila. Klasické nemovitostní fondy během ní ztrácely, i když mnohem méně než fondy akciové, smíšené či dluhopisové. Možná jejich čas právě přichází.

I méně zkušený investor ví, že své investice musí rozložit - nevyplácí se soustředit jen na jedno aktivum, ať už jsou to akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti. Reality nejsou závislé na kapitálových trzích, a tak se zpravidla vyvíjejí odlišně než například akcie či dluhopisy. Jinými slovy, pokud má investor část majetku v nemovitostech a akcie nebo dluhopisy ztrácejí, mohly by mu naopak reality vynášet.

Klasické doporučení říká, že nemovitosti by měly tvořit asi 10-20 % portfolia. U drobného investora ovšem desetina portfolia může odpovídat lepší psí boudě. A koupit jeden dům ve víc lidech a pak se hádat o jeho správu zřejmě taky není šťastný nápad. Nemovitostní fond může představovat řešení.

Nemovitostní fondy jsou považovány za konzervativnější investiční nástroj. Tomu odpovídá jejich výnos, který je dlouhodobě o něco vyšší než u dluhopisů, zaostává však za průměrným výnosem, jaký nabízejí akcie nebo akciové fondy. Jejich ceny však zase v porovnání s realitami či dluhopisy nesrovnatelně více kolísají. Nemovitostním fondům plyne zejména z inkasovaného nájemného a částečně i z pohybu tržní hodnoty nemovitostí výnos poměrně stabilní.

Tři korunoví princové

Na českém trhu najdete tři korunové nemovitostní fondy - Bridge nemovitostní otevřený podílový fond společnosti FINESKO, Conseq realitní otevřený podílový fond investiční společnosti Conseq a ČS nemovitostní fond, obhospodařovaný investiční společností České spořitelny REICO.

První z nich nabízí zajímavý výnos - za poslední rok tvořil 6,70 %, jeho handicapem je ale malý objem vlastního kapitálu. Ten se u tohoto fondu velmi často pohybuje pod hranicí 50 milionů korun, což je minimální výše daná ČNB. Tomu odpovídá i menší velikost nemovitostí, do nichž investuje. Zhruba o sto milionů větší majetek spravuje fond Conseq Realitní fond, jehož aktuální roční výnos přesahuje tři procenta.

Conseq Realitní fond je ovšem určen pro větší investice - počáteční vklad musí činit minimálně 100 tisíc korun. Naproti tomu do obou zbývajících fondů stačí investovat daleko menší částku, do ČS nemovitostního fondu například jen sto korun. ČS nemovitostní fond, který je z této trojice největší, má vlastní kapitál ve výši 1,89 miliardy korun. Zaměřuje se na větší nemovitosti. V roce 2010 investorům vynesl 3,4 %.

Poplatek za správu těchto nemovitostních fondů činí necelá dvě procenta ročně, vstupní se pohybuje kolem 3 %. ČS nemovitostní fond podle svého statutu účtoval během prvních tří let působení na trhu tříprocentní výstupní poplatek. Ten byl však začátkem roku 2010 zrušen.

Lék na inflaci

Nemovitostní fondy jsou během na delší trať. Doporučený minimální investiční horizont činí pět let. V posledních letech se jim kvůli recesi, která se pochopitelně odrazila i na trhu realit, příliš nedařilo. Zdá se ale, že se situace na tomto trhu normalizuje, ceny nemovitostí jsou nízké a trh zvolna ožívá. Kombinace zmiňovaných faktorů tak nabízí - i když se vždycky může něco zvrtnout - šanci na zajímavý výnos.

Nemovitosti, a platí to i o nemovitostních fondech, navíc patří k takzvaným reálným aktivům, která jsou považována za vhodnou obranu proti inflaci. Mohou přitom těžit z inflační doložky. Součástí nájemních smluv bývá totiž ustanovení, podle kterého se nájemné při určitém růstu inflace automaticky zvyšuje o předem stanovenou hodnotu. To by mělo atraktivitu nemovitostních fondů do budoucna dále zvýšit.

Text vznikl ve spolupráci s webem Penize.cz