Jukka Laaksonen, člen nejvyššího vedení společnosti Rusatom Overseas z ruské skupiny Rosatom, se tvrdě ohradil proti výrokům představitele Westinghouse Sandyho Rupprechta, který v rozhovoru pro časopis TÝDEN mluvil o bezpečnosti nabízených jaderných reaktorů. Westinghouse, stejně jako dceřinné společnosti Rosatomu Atomstrojexport a Gidropress, se uchází o obří zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Bitva o dostavbu Temelína, která se odhaduje na více než 200 miliard korun, nabírá na obrátkách. "Tvrzení společnosti Westinghouse, že AP1000 byl schválen dozorovými úřady v USA, Číně a Evropě, je prostě nepravdivé," uvedl pro on-line deník TÝDEN viceprezident Rusatom Overseas a bývalý ředitel finského Úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost Laaksonen.
Naráží na vyjádření viceprezidenta americké Westinghouse Electric Company Sandyho Rupprechta, s nímž přinesl časopis TÝDEN (vyšlo 7.1.2013) rozhovor. Rupprecht v rozhovoru na otázku, co je největší výhodou nabídky, kterou společnost Westinghouse předložila společnosti ČEZ, odpověděl: "V projektu navrhujeme vybudovat dva reaktory AP1000. Zkušenosti, jež s výstavbou máme, zaručují nákladově nejefektivnější dobu výstavby. Pokud vezmeme našeho konkurenta (konsorcium, které tvoří česká Škoda JS a ruské firmy Atomstrojexport a Gidropress, pozn. red.), nestaví žádnou elektrárnu naprosto stejnou jako tu, již nabízejí. My nyní stavíme šest podobných a dvě další jsou v přípravě. Nesmíme také podcenit komplikace s licencováním reaktorů. Jasnou výhodou je počet podrobných prohlídek a souhlas americké NRC (Nuclear Regulatory Commission, americký regulátor jaderných zařízení, pozn. red.)."
Podle Laaksonena to však není tak zcela pravda a v Evropě má Westinghouse nejblíže ke schválení v Británii, kde má předběžný souhlas s projektem (interim design acceptance confirmation) vydaný dozorovým orgánem Velké Británie. "Nicméně i britský dozorový orgán čeká na zodpovězení celé řady otevřených otázek, než vydá konečný souhlas," říká Laasonen. Podle něho se tento souhlas v nejbližší budoucnosti očekávat nedá, protože Westinghouse dosud nenašel zákazníka, který by měl v Británii zájem postavit zmíněný reaktor. Proto byl v Británii schvalovací proces přerušen.
Schvalovací proces v Británii vedl k určitým změnám v projektu AP1000. "Je tedy podivné, že Westinghouse tvrdí, že nabídka reaktoru pro Českou republiku je identická s modelem stavěným v Číně či v USA, ačkoliv takový projekt nebyl pro britský dozorový orgán přijatelný," tvrdí Laaksonen.
Podle něho na rozdíl od Westinghousu, který nabízí identický reaktor všem zákazníkům, zastává skupina Rosatom princip, podle kterého jsou novým zákazníkům nabízeny průběžně inovované verze. V nabídce pro Temelín byla celá řada detailů projektu upravena na základě požadavků českého zákazníka, a to ve srovnání s nejnovějšími VVER zařízeními, které jsou budovány v Rusku.
Předběžné bezpečnostní posouzení AP1000 bylo rovněž provedeno v počáteční fázi projektu Olkiluoto 3 ve Finsku. Po vydání hodnotící zprávy však Westinghouse bez bližšího vysvětlení oznámil finskému zákazníkovi, že nemá zájem uvedený reaktor ve Finsku nabízet.
O stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se uchází vedle Westinghousu česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Francouzskou Arevu ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Všichni účastníci tendru prezentovali snahu zapojit do dostavby Temelína co nejvíce českých firem, k čemuž se bude přihlížet při rozhodování o vítězi tendru. Toho chce ČEZ vyhlásit v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025, elektrárna by měla být v provozu 60 let.
