Finanční krize i selhání politiků posilují v poslední době hlasy věštící brzký konec kapitalismu. Je to se současným systémem skutečně nahnuté? TÝDEN oslovil známé české ekonomy, Pavla Kohouta ze společnosti Partners a "globálního profesora" Milana Zeleného, který působí na Fordham University v New Yorku či na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Může v dohledné době dojít k radikálnější proměně systému zvaného kapitalismus či neoliberalismus, případně k jeho úplné náhradě?
Kohout: Domnívám se, že nynější systém lze jen s velkou dávkou fantazie nazývat kapitalismem, natožpak neoliberalismem. Systém, kde veřejné výdaje tvoří kolem poloviny hrubého domácího produktu - v některých zemích i více - by si spíše zasloužil označení "socialismus s prvky tržní ekonomiky". Případně by mohl být zvaný "neliberalismus" - nezaměňovat s neoliberalismem.
Zelený: Kapitalismus - lépe svobodný trh - je společenská instituce, neoliberalismus je politická filozofie. Instituce se vyvíjejí a mění, filozofie jsou v módě či ne, vítězí nebo prohrávají, ale nemění se. Proto politici a filozofové neumějí rozpoznat změnu, a už vůbec ne přeměnu, v přirozených společenských institucích. Ano, kapitalismus se bude měnit, jako vždy, ale neoliberalismus zůstane stejný, až jako dogmatismus vyjde z módy.
* Jak ze současné krize ven?
* Jaká z mnoha teorií o novém systému vám připadá nejméně utopická? Decentralizované komunity, teorie základního příjmu, potlačení soukromého vlastnictví ve prospěch družstevního či něco jiného?
* Jakou změnu současného ekonomického systému, třeba jen dílčí, byste vy osobně považoval za prospěšnou?
* Proč si sociolog Jan Keller naopak myslí, že krach kapitalismu je nevyhnutelný?
* Jaké scénáře mají připraveny ti, kteří chtějí svrhnout vládu i celý systém?
* Kdo za protesty vlastně stojí?
Na tyto a další otázky najdete odpovědi v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 26. března.
