Budoucnost eura
Anketa: Jak dál v eurozóně. Půjde někdo letos z kola ven?

Situaci v eurozóně se stále nedaří uklidnit. Půjde ještě letos nějaký stát z kola ven? Přečtěte si, co si o tom myslí ekonomové Tomáš Prouza a Petr Mach, podnikatel Tomio Okamura, právník Tomáš Sokol a další oslovené osobnosti.

"Řecko a možná i další jižanské státy jsou balvan na noze tonoucí se eurozóny. Čím dřív se ostatní země této zátěže zbaví, tím líp. A to i pro Řecko a spol." Tento názor zastává řada odborníků, podle kterých představuje neustálé zachraňování zemí stojících před bankrotem jen trestuhodné vyhazování miliard (v eurech) z okna. Druzí naopak namítají, že si Evropská unie nemůže pád některého ze svých členů dovolit a za "záchranu" své současné podoby bude bojovat do roztrhání těla. Řešení evropské dluhové krize už dávno není otázkou ekonomickou, ale politickou. Propočítávání, zda se nalévání peněz do hroutícího projektu společné evropské měny vyplatí, tak nemá moc velký význam. Alespoň ne pro finální rozhodnutí politiků. To jsme mohli vidět také například při vyjednávání o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny, na které se dohodli v prosinci loňského roku lídři EU. V tomto týdnu se k zemím, které již dříve přislíbily půjčku, přidala i Česká republika se svou 38miliardovou "trochou do mlýna". Duo "Merkozy" nás ale původně žádalo o 90 miliard, takže se nám opět povedlo dostát roli chytré horákyně, která na příští summit nedorazí ani nahá, ani oblečená. Na neutěšené situaci Řecka to ale nic nezmění.

Ptali jsme se osobností, jak vidí situaci v Evropě a její další vývoj. Domnívají se, že by v roce 2012 mohl některý stát opustit eurozónu nebo Evropskou unii?

TOMÁŠ PROUZA
ekonom

Nic takového si Evropská unie nemůže dovolit. Bylo by to selhání nikoliv Řecka nebo Španělska, ale především selhání Německa a Francie - a ani jeden z tahounů evropské integrace nechce být podepsán pod opačným procesem. Všichni si navíc uvědomují, že jednotný evropský trh je pro všechny země unie velkým přínosem a jeho rozbití by evropskou ekonomiku poškodilo výrazně více než další investice do posílení ekonomik v problémech. Důležité samozřejmě bude tlačit na efektivní změny, ale příklad Irska nebo Lotyšska jasně ukazuje, že změny možné jsou. Podmínkou samozřejmě je ochota politiků v dané zemi změny prosadit (a efektivní tlak zvenčí, což už se projevovalo loni a vedlo to k potřebné výměně vlád v zemích s problémy).

TOMÁŠ SOKOL
advokát

Nemám žádné nadstandardní informace, ale podle všech zatímních zpráv se zdá, že osud Řecka je zpečetěn. Jde ale o tak atypickou situaci, že ani to nemusí být jisté. S ohledem na celkový politický trend se nezdá, že by tento osud měl potkat ještě nějakou jinou zemi.

PETR MACH
ekonom

Ano, je to velmi pravděpodobné. Naznačuje nám to fakt, že německá vláda prodala v lednu své šestiměsíční dluhopisy se záporným úrokem. Proč byli investoři ochotni zaplatit německé vládě milion a tisíc eur za slib vlády zaplatit za půl roku milion eur? Proč si raději nenechali jeden milion tisíc eur v hotovosti? Existuje jediná možná odpověď. Obávají se měnové odluky. Když nastane měnová odluka, vymění německá vláda peníze jen svým občanům. Pro Itala nebo Řeka, který se obává odluky, je lepší držet německý dluhopis, o kterém věří, že bude splacen, než držet hotovost, která mu bude vyměněna za nové liry nebo drachmy.

PETR TEPLÝ
ekonom

Žádné stromy nerostou do nebe a jinak tomu nebude ani v případě Řecka. Podle mého názoru tato země opustí eurozónu v roce 2012 a následně upadne do diktatury jako na přelomu 60. a 70. let minulého století. Vidím tři hlavní důvody. Za prvé, politikové v Evropské unii konečně pochopí, že pomoc Řecku je házení peněz do černé díry (navíc tu je tlak voličů v těchto sponzorských zemí typu Německa či Holandska). Za druhé, to samé pochopí i Mezinárodní měnový fond, který již nyní sám nevěří vlastním analýzám (to, že MMF ve své zprávě z loňského listopadu odhaduje daňové příjmy Řecka v roce 2012 na úrovni roku 2010 i při plánovaném poklesu tamější ekonomiky, hovoří za vše). Za třetí, bude i vnitřní tlak z Řecka jak od nespokojených voličů, tak i od vybraných podnikatelů (kteří si již vyvedli svá eura do zahraničí, návrat k drachmě uvítají, neboť po jejím oslabení si koupí plno řeckých aktiv "za hubičku"). Buď jak buď, odchod Řecka sice přinese určité krátkodobé náklady pro Evropu, ale čím později k němu dojde, tím to bude bolet Evropu víc. Dalšími horkými kandidáty na exit(us) z eurozóny jsou Portugalsko a Kypr.

Pokračování článku si můžete přečíst na www.finmag.cz ZDE