Bratislava půjčí farmářům, aby si konečně mohli koupit půdu

Rok před zrušením moratoria na nákup zemědělských pozemků cizinci připravuje slovenská vláda program poskytování půjček na nákup půdy domácími farmáři. Ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek uvedl, že až 95 procent obhospodařované půdy si slovenští zemědělci v současnosti pronajímají.

"Pokud by nebyla hrozba, že zemědělci přijdou o půdu, tento produkt by nevznikl," řekl Jahnátek. Dodal, že finančně podvyživení farmáři si v uplynulých letech nedokázali vytvořit úspory na nákup půdy.

Podle ministra budou půjčky poskytovány za výhodnějších podmínek než nabízejí komerční banky. "Zemědělec nebude muset ručit ničím jiným než kupovaným pozemkem," poznamenal. Splatnost úvěru dosáhne maximálně 15 let, během této doby bude muset farmář půdu obhospodařovat.

Pro první rok stát na půjčky vyčlenil 20 milionů eur (půl miliardy korun), program má začít ve druhém pololetí. Úvěry budou úročeny roční sazbou 3,5 až 4 procenta, což odpovídá úrokům, které stát platí za dlouhodobé půjčky na financování státního dluhu. Vláda poskytne úvěr také na pozemky, jež zemědělci zakoupili i před oficiálním startem úvěrového programu.

Cena půdy na Slovensku podle Jahnátka odpovídá patnáctiletému nájemnému. Za pronájem hektaru nejkvalitnější půdy platí zemědělci kolem 100 eur ročně. Trh s půdou v zemi brzdí rozdrobené vlastnictví, které má své kořeny v způsobu dědění uplatňovaném na Slovensku v období před vznikem Československa v roce 1918.

V zemi pod Tatrami jsou dva miliony hektarů zemědělské půdy. Jahnátek uvedl, že průměrná výměra parcely nedosahuje ani půl hektaru, přičemž má 12 až 15 spoluvlastníků. Rozdrobené vlastnictví půdy mají omezit pozemkové úpravy, jejichž dokončení ale podle odhadů potrvá ještě dlouhou dobu.

Moratorium na nákup půdy cizinci si Slovensko vyjednalo před vstupem do Evropské unie. Před skončením sedmiletého přechodného období v roce 2011 požádala Bratislava o jeho prodloužení o další tři roky, s čímž Brusel souhlasil. Česko podobná omezení už neuplatňuje.

Navzdory moratoriu se cizinci mohou dostat k slovenské půdě i nyní. Stačí, pokud si na Slovensku založí firmu, která pak pozemky skoupí. Farmáři z EU také mohou v zemi koupit půdu, na které hospodařili alespoň tři roky. Podle Jahnátka zemědělci ze zahraničí, zejména z Dánska, Nizozemska a Itálie, vlastní na Slovensku asi deset tisíc hektarů půdy. Toto číslo prý může být ve skutečnosti vyšší kvůli nákupům půdy přes nastrčené firmy.