Ve Velké Británii se ozývají hlasy, že za obviněním z nedovolených obchodních transakcí s Íránem, které vůči britské bance Standard Chartered vznesly regulační úřady ve Spojených státech, může být spiknutí. Myslí si to akcionáři banky i někteří politikové, podle nichž může jít o snahu Američanů zdiskreditovat Londýn jakožto konkurenční finanční centrum.
"Já si myslím, že je to soustředěná snaha, kterou zorganizovaly špičky americké vlády. Myslím, že se Washington tímto snaží vyhrát komerční válku a dosáhnout toho, aby se obchody přesunuly z Londýna do New Yorku," řekl člen finančního výboru britského parlamentu John Mann, jenž podle agentury Reuters žádá, aby se případem začal parlament zabývat.
Úřady státu New York v pondělí obvinily banku Standard Chartered, že v minulých letech umožnila Íránu takzvaně vyprat až 250 miliard dolarů (více než pět bilionů korun). Porušila tak prý zákaz přijatý v rámci ekonomických a politických sankcí proti Íránu.
Britské bance teď hrozí, že v USA přijde o bankovní licenci. Zákaz by se pravděpodobně vztahoval pouze na stát New York, právě tam se ale v rámci USA odehrává drtivá většina bankovních transakcí. Z toho důvodu také akcie banky od začátku týdne ztratily až čtvrtinu hodnoty, i když dnes se jejich kurs zotavil.
Standard Chartered je za poslední týdny už třetí britskou bankou, která má v USA problémy. Banka Barclays v červnu přistoupila na to, že dobrovolně zaplatí pokutu asi 453 milionů dolarů (zhruba 9,1 miliardy Kč), aby v USA a Británii urovnala obvinění, že manipulovala klíčovou mezibankovní sazbou Libor. O měsíc později upadla v nemilost banka HSBC Holdings, kterou výbor amerického Senátu kritizoval za způsob, jakým dohlíží na podezřelé transakce. HSBC podle Američanů běžně dělala byznys v zemích, v nichž se snaží legalizovat výnosy z trestné činnosti pašeráci drog, teroristé a daňoví podvodníci.
Zástupce Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York Benjamin Lawsky v pondělí banku Standard Chartered označil za "záškodnickou instituci", která si prý utajenými transakcemi s íránskými organizacemi a vládou mohla přijít na stovky miliony dolarů na poplatcích. Banka se tak prý chovala od roku 2001 asi až do roku 2007. Banka obvinění rázně odmítla, s úřady prý v podobných případech v minulosti vždy spolupracovala.
