Britská ekonomika poroste letos rychleji, než se po loňském referendu o vystoupení Británie z Evropské unie odhadovalo, a výrazně nižší bude rozpočtový deficit za poslední rok. Větší zvyšování výdajů se však přinejmenším v nadcházejícím fiskálním roce neplánuje. Řekl to ministr financí Philip Hammond, jenž v parlamentu představil svůj rozpočtový plán na nový fiskální rok, který začíná v dubnu.
Rozpočtový plán zahrnuje mimo jiné vyšší zdanění samostatně výdělečně činných osob. Hammond se tak stal terčem obvinění z porušení slibu, že nebude zvyšovat daně. Někteří však vládu chválí, protože osoby samostatně výdělečně činné doposud podléhaly nižšímu zdanění než běžní zaměstnanci.
Opatření připraví zhruba 2,84 milionu lidí v průměru o 240 liber (7500 Kč) ročně. Hammond tento krok označil za způsob, jak odstranit rozdíly ve zdanění samostatně výdělečně činných osob a běžných zaměstnanců. Tyto rozdíly podle něj "podkopávají spravedlivost daňového systému".
První definitivní rozpočtový plán na nový fiskální rok od červnového referenda má připravit Británii na "světlejší budoucnost" mimo EU. Má také zajistit Británii silnou a stabilní platformu pro vyjednávání s členskými zeměmi unie, prohlásil Hammond na úvod svého projevu.
Nové odhady nezávislého Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), které ministr představil, zlepšily prognózu letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Británie na dvě procenta z listopadové předpovědi 1,4 procenta. V listopadu přitom úřad předpověď zhoršil z loňského březnového odhadu 2,2 procenta, kdy ještě předpokládal setrvání země v EU. Odhad růstu na rok 2018 dnes úřad mírně snížil na 1,6 procenta, v dalších letech by však ekonomika měla postupně zrychlovat a v roce 2021 růst dvouprocentním tempem.
Většina ekonomů a mezinárodních institucí očekávala, že po referendu britská ekonomika výrazně zpomalí, a někteří dokonce předpovídali pád do recese. Britští spotřebitelé ale dál mohutně utráceli a propad kurzu libry podpořil vývoz z Británie.
V loňském čtvrtém čtvrtletí tak dosáhl růst britské ekonomiky 0,7 procenta, nejrychlejšího tempa za poslední rok. Za celý rok pak ekonomika zvolnila růst na 1,8 procenta z tempa 2,3 procenta v roce 2015, i tak to ale byl nejlepší výkon ze skupiny největších vyspělých ekonomik G7 s výjimkou Německa, uvedl Hammond.
OBR také předpověděl postupné každoroční zvyšování počtu zaměstnaných. Inflace by letos měla vystoupit na 2,4 procenta, příští rok ale klesne na 2,3 procenta a v dalším roce bude na dvouprocentní cílové úrovni, kterou stanovila centrální banka. Reálné mzdy mají podle úřadu každý rok vykazovat růst.
U rozpočtového deficitu OBR čeká za končící fiskální rok snížení proti podzimnímu odhadu o téměř čtvrtinu na 51,7 miliardy liber a v poměru k ročnímu výkonu ekonomiky klesne schodek na 2,6 procenta HDP ze 3,8 procenta v předešlém roce. Příští rok by sice měl schodek vystoupit na 2,9 procenta, pak ale bude klesat a ve fiskálním roce 2021-2022 sestoupí na 0,7 procenta HDP.
Hammond potvrdil, že výraznější zvýšení rozpočtových výdajů neplánuje a že hodlá pokračovat v dosavadním kurzu snižování schodků, i když o něco pomalejším tempem, než jaké plánovala předešlá vláda Davida Camerona. Hammond zejména poukázal na státní dluh, který dosahuje 1,7 bilionu liber (zhruba 53 bilionů Kč), což je asi 90 procent ročního výkonu ekonomiky.
