Brusel navrhl další část bankovní unie, mechanismus uzavírání bank

Evropská komise ve středu navrhla jednotný mechanismus pro řešení problémů bank eurozóny, který je součástí připravované bankovní unie. Mechanismus zahrnuje nový úřad, Evropskou komisi a fond, na který se složí soukromé banky.

Návrh je klíčovým prvkem bankovní unie po jednotném bankovním dohledu, který by měla od konce roku 2014 vykonávat Evropská centrální banka (ECB). Ve středu navržený mechanismus předpokládá vytvoření úřadu pro řešení problémů bank, ve kterém budou zastoupeny ECB, Evropská komise a představitelé států, které budou součástí mechanismu.

Pokud ECB dojde k závěru, že je nějaká banka ohrožena, pak bude její případ řešit ad hoc sestavený výbor tvořený ředitelem úřadu, jeho zástupcem, představiteli ECB, EK a zemí, kde má ohrožená banka ústředí i kde má dceřiné banky. Na doporučení tohoto výboru pak Evropská komise rozhodne, zda a kdy banku uzavřít, nebo přistoupit k jinému řešení.

Třetí součástí mechanismu je fond, na který se složí soukromé banky eurozóny. Předpokládá se, že jeho objem dosáhne až 70 miliard eur (1,8 bilionu korun). V případě, že jej schválí členské země a Evropský parlament, bude se navrhovaný mechanismus vztahovat na všechny finanční ústavy eurozóny, tedy asi na 6000 lokálních i nadnárodních bank.

Týká se bank eurozóny a zemí, které chtějí být součástí bankovní unie a podrobit se i jednotnému bankovnímu dohledu. Česká republika se zatím k bankovní unii nehodlala připojit.

Rozhodnutí o uzavření či restrukturalizaci bank budou provádět příslušné úřady v jednotlivých zemích. Na celý proces pak bude dohlížet navrhovaný nový úřad pro řešení problémů bank.

EU se rozhodla pro bankovní unii uprostřed dluhové krize ve snaze posílit důvěru v eurozónu a zabránit tomu, aby zadlužené soukromé banky ohrožovaly státy, jak se to stalo v Irsku. Nicméně loňské ujištění ECB, že udělá vše na podporu eura, situaci do značné míry uklidnilo a oslabilo tlak na radikálnější změny.

"Potřebujeme systém, který umožní rychle a účinně rozhodovat ... a umožní řídit krize bank účinněji a pomůže přerušit propojení mezi krizemi států a bankami v úpadku," řekl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Podle navrhovaného uspořádání "by to měly být samotné banky, a nikoli evropští daňoví poplatníci, kdo by měl nést zátěž v podobě ztrát v budoucnosti," řekl šéf EK José Manuel Barroso.

Pokud by šlo schvalování mechanismu hladce, mohl by platit od začátku roku 2015. Bude používat pravidla, které schválili koncem června ministři financí EU a které největší náklady na uzavření bank kladou na akcionáře, investory a velké vkladatele, ne na státy. Tato pravidla však začnou platit až v roce 2018.

Dalším problémem je navržený fond, jehož naplnění bude trvat několik let a nebude tedy k dispozici již nyní. Nový mechanismus se tak zatím nebude mít o co opřít, když bude řešit situaci zkrachovalé banky.

Pravomoci nového mechanismu jsou oslabeny i tím, že může jen těžko prosadit své řešení, jestliže budou proti jednotlivé země. Pokud bude totiž uzavření nějaké banky vyžadovat náklady daňových poplatníků nějakého státu, musí tento stát s takovým řešením souhlasit.

Řada zemí doufala v ambicióznější plány, například aby nový mechanismus využíval záchranný fond eurozóny ESM. Německo ale bylo proti, protože by to mohlo znamenat, že by se muselo v případě potřeby podílet na záchraně bank v jiných zemích.

Předpokládá se, že po zářijových volbách by Berlín mohl být vstřícnější, ale opatrný postoj k pravomocím nového úřadu mají i další země jako Nizozemsko, Finsko a Slovensko. Německo také varovalo, že příliš radikální mechanismus pro bankovní krize by mohl vyžadovat změny v unijních smlouvách, což by si vyžádalo dlouhý ratifikační proces.

Nemůžeme s řešením problémů čekat na změny ve smlouvách, řekl ve středu Barnier. "Musíme se na ně zaměřit hned a našli jsme způsob jak to udělat v rámci nynějších smluv."
Podle unijních představitelů tento problém řeší to, že konečnou pravomoc rozhodovat o bankách dostala Evropská komise a ne nově vytvořená agentura.