Elektřina bude podnikatelům i domácnostem zdražovat nejméně dalších 20 let a v roce 2050 by se mohla oproti dnešku její cena až zdvojnásobit. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou má k dispozici britský ekonomický list Financial Times. Dokument, jenž analyzuje možnosti naplnění cílů ohledně snižování emisí skleníkových plynů, mimo jiné počítá s velkým nárůstem počtu větrných farem, což elektřinu dál zdraží.
Podle komise všechny scénáře ukazují, že větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU; dnes je to pět procent.
Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a podniky prý podle všech pěti možných scénářů "prudce" porostou "do roku 2020 až 2030". Nejvyšší budou ceny po roce 2030 v případě, že obnovitelné zdroje energie budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny.
Stoprocentní růst
Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v takovém případě vzrostou do roku 2050 o více než 100 procent. Pokud ale budou postaveny nové jaderné a konvenční elektrárny, bude nárůst činit jen 43 procent. Růst cen přitom částečně ovlivní i nové investice do infrastruktury.
Zpráva se pokusila nastínit důsledky přizpůsobení energetické politiky, pokud má EU naplnit závazek snížit emise skleníkových plynů o nejméně 80 procent do roku 2050 oproti roku 1990. Dokument z EU unikl v době, kdy Evropská komise připravuje "energetickou mapu" do roku 2050, která má být zveřejněna koncem roku.
Jednotlivé scénáře nastíněné v předběžné zprávě ukazují, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a náklady na její výrobu, pokud se má EU stát méně závislou na konvenčních fosilních palivech jako uhlí a zemní plyn, které nyní generují více než poloviny elektřiny v 27členném bloku.
V jaderných elektrárnách se v současností vyrábí 28 procent elektřiny v EU, zatímco větrné a vodní elektrárny, tedy dva hlavní zdroje obnovitelné energie, obstarávají dohromady 18 procent.
Z pěti scénářů, které vidí Evropská komise, je nejdražší ten, jenž zahrnuje další výstavbu pobřežních větrných farem v Severním moři spolu s výrazným využíváním sluneční energie a výstavbou mnoha malých solárních a větrných generátorů elektřiny. Nejlevnější je naopak scénář spoléhání na co možná největší diverzifikaci zdrojů energie.
