Zdlouhavá jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli mohou stále ještě skončit krachem a tato zadlužená jihoevropská země by pak musela řešit, jak si poradí s nedostatkem peněz na chod státu. Finanční stanice CNBC předestřela několik variant dalšího vývoje včetně setrvání Řecka v eurozóně, duální měny či návratu k drachmě.
Zachování eura mimo eurozónu
Existuje možnost, že by Řecko mohlo dál platit eurem i v případě, že by eurozónu opustilo. Připojilo by se tak k zemím, které sice součástí eurozóny nejsou, avšak euro používají jako svou národní měnu. Je to případ Vatikánu, Monaka nebo San Marina. Evropská komise těmto zemím povoluje razit omezené množství euromincí, ale nikoli tisk bankovek.
Evropská centrální banka (ECB) by zřejmě v takovém případě vyžadovala, aby Řecko splatilo veškeré dluhy, které vůči ní má, a navíc by nejspíš musela dál poskytovat podporu řeckým bankám, uvedla analytička měnového trhu v bance Rabobank Jane Foleyová.
Vznik paralelní měny
Pokud ECB zastaví nouzové úvěry pro řecké banky, řecká centrální banka zřejmě začne vydávat novou měnu, aby stát byl schopen dostát svým závazkům, jako jsou platby důchodů a platy státních zaměstnanců. Euro by však platilo dál. Hodnota nové měny vůči němu by zřejmě výrazně klesla. Podle Foleyové by tak vznikla jakási dvourychlostní ekonomika, kde by euro dominovalo například v turistickém odvětví.
Roger Bootle ze společnosti Capital Economics se domnívá, že existence paralelní měny by Řecku umožnila tvrdit, že eurozónu neopustilo, a nejspíš by pak bylo úspěšnější při získávání finanční pomoci.
Návrat k drachmě
Možností je i návrat k měně, kterou se v Řecku platilo před rokem 2001, tedy přijetí drachmy a konec eura. Podle Bootlea by nebyl problém převést bankovní vklady a dluhy do nové měny, složitější by byl tisk nových bankovek. Vláda by prý z toho důvodu mohla zpočátku vydávat dlužní úpisy a bankovky by až do natištění nových peněz mohly nahradit třeba snadno vyrobitelné kolky.
Nová měna by však byla bezpochyby mnohem slabší než euro, což by zvětšilo tíhu státního dluhu, který je v eurech, upozornila Foleyová.
Měna s pevným směnným kurzem
Řada zemí reguluje hodnotu své měny navázáním na kurz eura. Zavedení měny s pevným směnným kurzem ale vyžaduje buď stabilní hospodářství, které by bylo schopné odolat případnému tlaku spekulantů, nebo zemi s dostatečnými peněžními rezervami. Řecko by proto něco takového uskutečnit nemohlo: nemá totiž rezervy jako například Bulharsko, ani dostatečně silnou ekonomiku jako například Dánsko.
Digitální měna
Mluví se o tom, že chaosu při zavádění nové měny nebo tištěných dlužních úpisů by se dalo předejít přechodem k digitální měně, jakou je například bitcoin. Garrick Hileman z Londýnské ekonomické školy to však pokládá za nepravděpodobné. "Řekům bude pochopitelně chybět důvěra v novou drachmu a budou hledat alternativy," tvrdí. Bitcoin podle něj může sehrát jen okrajovou roli a jako oficiální měna nepřichází v úvahu.
Ani jiná forma digitální měny zřejmě podle Bootlea a Foleyové nebude možná, protože Řekové se hodně spoléhají na hotovost. Nedostatek bankovek prý lidé mohou obejít třeba nejrůznějšími formami směnného obchodu, kdy se namísto peněz bude používat zboží s pevnou hodnotou, například cigarety. "Lidé si dokážou najít nejrůznější cestičky," je si jist Bootle.
