Česká republika by se za určitých okolností mohla krátkodobě podílet na zárukách za půjčky Řecku. Stalo by se tak v případě, že eurozóna dospěje k závěru, že Aténám přechodně pomohou peníze z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Za půjčky z něj totiž ručí všechny země Evropské unie.
Anketa:
Komu držíte palce ve sporu o úhradu dluhů?
O využití peněz z EFSM mohou podle diplomatů kvalifikovanou většinou rozhodnout ministři financí osmadvacítky. Ti se sejdou v Bruselu na pravidelném jednání v úterý. Česko má na této schůzce reprezentovat náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Využití prostředků EFSM je v této chvíli jedna z variant, jak případně pomoci Řecku plnit jeho mezinárodní závazky do chvíle, než země dosáhne na peníze z předpokládaného nového programu v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jeho sjednání však bude i po souhlasném stanovisku eurozóny nějakou dobu trvat a Atény například už za několik dní čeká splátka Evropské centrální bance (ECB).
Z EFSM, který měl původně v roce 2010 kapacitu 60 miliard eur, už v minulosti získaly pomoc Irsko (22,5 miliardy eur) a Portugalsko (24,3 miliardy eur). Za půjčky z něj ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše půjčky.
Jako o dalších možnostech, jak přechodně pokrýt řecké finanční potřeby, se vedle využití EFSM hovoří také o přímých dvoustranných dohodách o půjčkách mezi Řeckem a kupříkladu Francií či jinými zeměmi a také o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které nyní zadržuje Evropská centrální banka.
