Ke konci třetího čtvrtletí letošního roku mělo vlastníka se sídlem registrovaným v daňovém ráji 13 252 českých firem, což je o 167 méně než na konci roku 2015. Největší odliv se týkal Nizozemska, přírůstek naopak USA. Údaje zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Vlastníci z daňových rájů investovali do základního kapitálu ovládaných firem 380 miliard korun, zatímco ke konci loňského roku to bylo 417 miliard korun.
"ČR se spolu s více než stovkou dalších zemí, včetně většiny daňových rájů, připojila k dohodě o globální automatické výměně informací o zahraničních klientech bank. Jejím cílem je mezinárodní boj proti daňovým únikům. Podnikatelé, kteří doposud ukrývali peníze v daňových rájích, je před finančním úřadem již neutají. Zajištění anonymity, daňové optimalizace a zachování bankovního tajemství tak budou čím dál komplikovanější a nákladnější," vysvětlila hlavní důvody poklesu zájmu o tradiční daňové ráje v Česku analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Největší přírůstek českých firem z daňových rájů za tři čtvrtletí 2016 zaznamenaly USA (52 nových), Marshallovy ostrovy (45), Malta (27), Hongkong (22) a Spojené arabské emiráty (16). Naopak k největšímu odlivu došlo u evropských destinací Nizozemska (pokles o 206) a Lucemburska (o 88).
Jako daňové ráje se označují země s nízkým nebo žádným zdaněním zahraničních firem. Cílem vlád těchto zemí je přilákat zahraniční kapitál a vytvořit z příslušné země významné finanční centrum. Stát podle analytiků přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Ještě větší škody však způsobuje možnost praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti.
Téma daňových rájů se stalo aktuálním před několika měsíci, když aféra Panamských dokumentů odhalila, že desítky významných osob z řad politiky i byznysu ukrývají zisky v daňových rájích. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů.
