ECB nechala sazbu na minimu, program nákupů zahájí brzy

Evropská centrální banka (ECB) zahájí avizované nákupy cenných papírů od komerčních bank v polovině října a trvat budou nejméně dva roky. Oznámil to na čtvrteční tiskové konferenci ECB její šéf Mario Draghi. Banka krátce předtím podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta. Pomocí nákupů cenných papírů chce ECB povzbudit bankovní sektor ke zvýšené úvěrové aktivitě, což by mělo podpořit stagnující ekonomiku eurozóny a odvrátit hrozbu deflace.

ECB se základní sazbu nečekaně rozhodla snížit na začátku září a Draghi dal tehdy najevo, že úroky jsou na nejnižší možné úrovni. Banka tehdy také oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny nové peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (ABS) od komerčních bank. K razantním opatřením ji přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a nový pokles inflace.

Pokles spotřebitelských cen v zemích platících eurem pokračoval i v září. Meziroční míra inflace podle prvního odhadu statistického úřadu Eurostat zvolnila na 0,3 procenta, hluboko pod cílovou úroveň blízko dvou procent i pod úroveň jednoho procenta, kterou ECB označuje za "nebezpečnou zónu".

Draghi uvedl, že kryté dluhopisy začne ECB nakupovat v polovině října a balíky ABS během tohoto čtvrtletí. Spolu s novým programem dlouhodobých úvěrů pro banky budou mít tyto operace "značný dopad na naši bilanci", řekl šéf ECB.

"Nová opatření podpoří konkrétní segmenty trhu, které hrají klíčovou roli ve financování ekonomiky," dodal Draghi. Podrobnosti o objemu nákupů ke zklamání finančních trhů nesdělil, ECB ale oznámila, že je zveřejní ještě ve čtvrtek.

V polovině září ECB poskytla komerčním bankám první část levných čtyřletých půjček v objemu 400 miliard eur (zhruba 11 bilionů Kč), které jsou klíčovou součástí jejích opatření na podporu ekonomiky. Zájem o úvěry byl ale hodně slabý a některé banky o ně vůbec nežádaly. Ani předchozí nabídky levných úvěrů ECB poskytování půjček podnikům příliš nepodpořily a velká část peněz skončila ve vládních dluhopisech. Kritici se podle agentury Reuters obávají, že podobný osud čeká i nový úvěrový program.

Draghi od zářijového oznámení programu nákupů apeloval na vlády, aby podpořily plán ECB garancemi na některé rizikovější balíky ABS. To by tomuto zatím malému trhu dodalo pečeť bezpečnosti a povzbudilo další kupce ABS. Německo a Francie ale takové záruky odmítají. Proti nákupům ABS se také výslovně postavil člen rady ECB a šéf německé centrální banky Jens Weidmann.

Čtvrteční zasedání ECB se konalo v bývalém královském paláci v Neapoli. Před budovou se shromáždilo více než tři tisíce demonstrantů, proti nimž zasáhla policie vodními děly. Demonstranti nesli transparent s nápisem namířeným proti ECB, a řečníci v projevech kritizovali výdajové škrty a nezaměstnanost.

Draghi opakovaně vyzývá vlády zemí eurozóny, aby přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti svých ekonomik a k posílení důvěry investorů uskutečňováním často nepopulárních strukturálních reforem trhu práce a vládních výdajů.

Nákupy dluhopisů a dalších aktiv jsou podle ekonomů nejúčinnějším nástrojem, který může ECB použít. Podobné nákupy používají po poslední recesi na konci minulého desetiletí k podpoře ekonomiky v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování i centrální banky Spojených států (Fed) či Japonska. Namísto státních dluhopisů, které vesměs skupuje americký Fed, je ale pro ECB politicky schůdnější odkupovat od bank balíky firemních, hypotečních a dalších úvěrů.

ECB také ponechala depozitní sazbu na minus 0,2 procenta. Krajní zápůjční sazbu, za niž si od ECB komerční banky půjčují nouzové úvěry, snížila v září na 0,30 procenta a dnes ji rovněž nechala na této úrovni.