ECB přestala podporovat některé řecké banky

Evropská centrální banka (ECB) přestala dodávat likviditu těm řeckým bankám, které neprošly úspěšnou rekapitalizací. Banka tak potvrdila neoficiální informace agentury Reuters. Znamená to, že podkapitalizované banky jsou nyní závislé pouze na nouzových úvěrech řecké centrální banky. Zpráva ECB ještě víc prohloubila nervozitu na finančních trzích.

"V důsledku nadcházející rekapitalizace těch řeckých bank, které jsou v důsledku účasti na nedávné restrukturalizaci řeckého státního dluhu značně podkapitalizované, byly některé řecké banky převedeny na program ELA (Emergency Liquidity Assistance)," sdělil zástupce ECB, jehož cituje Reuters.

"Jakmile bude proces rekapitalizace dokončen, a my očekáváme, že to bude brzy, banky budou mít znovu přístup ke standardním refinančním operacím Eurosystému," dodal zástupce ECB. Názvy bank, kterých se opatření dotkne, ECB neuvedla. Je ale jasné, že na financování od řecké centrální banky je teď v Řecku závislých více bank.

Zpráva, že ECB přestala poskytovat likviditu některým řeckým bankám, se negativně odrazila v cenách akcií po celém světě a ovlivnila i kurz eura. To mělo snahu během dne smazat část ztrát z předchozích dnů, nakonec se ke ztrátám ale vrátilo. Trhy totiž stále počítají i s takovou možností, že by Řecko muselo odejít z eurozóny.

ECB provádí refinanční operace jen se solventními bankami. Platí přitom, že finanční domy, které nemají přístup k penězům ECB, se musejí s požadavkem na likviditu obracet na domovskou centrální banku. Ta by měla peníze dodat v rámci zmíněného nouzového financování ELA.

Jeden zdroj uvedl, že kapitál čtyř řeckých bank je tak vyčerpán, že tyto ústavy fungují se záporným vlastním jměním. Podle pravidel ECB není možné tak zdevastovaným bankám žádné další peníze poskytnout. Objevily se i zprávy, že tempo odlivu vkladů z řeckých bank nabírá na síle, což svědčí o tom, že řecký bankovní systém je velmi zranitelný.

Evropští politici většinou ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny.

Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, deklaroval i prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Upozornil, že smlouvy o EU nepočítají s tím, že by z eurozóny některá země odešla. Velmi znepokojena posledními zprávami z Evropy je například i Kanada, jejíž ministr financí Jim Flaherty řekl, že eurozóna je na křižovatce a právě teď se rozhoduje o její budoucnosti.
"To se nevyvíjí dobře. Může to způsobit šok, který ovlivní i Kanadu. Naše banky jsou silné, ani my ale nejsme zcela imunní proti tomu, v jakém stavu bude globální ekonomika," upozornil Flaherty členy bankovního výboru kanadského Senátu. Kanadské akcie smazaly ztráty a po vzoru akcií v USA i jinde ve světě zamířily dolů. Nejvíce ztrácely právě banky.