EU chce společně regulovat finanční trh. Může to fungovat?

Evropské finanční trhy čeká centralizovaný dohled, který má zabránit vzniku další finanční krize. Na reformě finanční regulace se na summitu v Bruselu předběžně shodli zástupci EU. Ekonomové si však drží velmi střízlivý pohled na věc.

Sedmadvacítka evropských hlav chce reformou "zkrátit řetěz" bankéřům i dalším finančníkům, kterým se poslední krize dává za vinu. Cílem je zabránit nepřiměřenému riziku na trzích, tedy předejít vzniku nových finančních bublin. Součástí společné regulace by měla být například harmonizace účetnictví. Konkrétnější návrhy mají být známy na podzim.

"Ta jednání byla velmi tvrdá. Celá ta jednání, která tvořila tu přípravnou fázi, se rodila v silné debatě, místy i v kontroverzi," řekl novinářům před začátkem druhého a zároveň posledního dne jednání český premiér Jan Fischer.

Úroda nových institucí

Základem návrhu Evropské komise je vznik dvou celoevropských orgánu. První z nich, ESRC (European Systemic Risk Council), by měl provádět tzv. makrodohled a varovat před případnými riziky na celém finančním trhu. Sestávat by měl z centrálních bankéřů jednotlivých členských států, jimž by pravděpodobně šéfoval guvernér Evropské centrální banky (ECB). Ten současný, Jean-Claude Trichet, je do nové funkce protěžován Francií i Německem, Británie je naopak proti.

Druhý centrální orgán, ESFS (European System of Financial Supervisors), má zefektivnit dohled nad finančními skupinami podnikajícími na území hned několika států. ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.

Británie má obavy

Gordon Brown, jehož země je z jedenácti členů unie, kteří si zatím zachovali národní měnu, největší, přijel do Bruselu s cílem důrazně hájit národní zájmy. "Je naprosto logické, že tam, kde by rozhodnutí dohlížejícího orgánu mělo dopad na daňové poplatníky, mělo by být v rukou autority daného státu," cituje Browna agentura Bloomberg.

ČTĚTE TAKÉ: Obamův nový plán: silnější regulace finančních trhů

V předběžném návrhu reformy stojí, že regulátoři EU "by neměli žádnými prostředky zasahovat do fiskálních záležitostí členských zemí". Pře mezi Bruselem a Londýnem však dává tušení, že všeobecný konsensus ohledně finální podoby reformy se neobejde bez napjatých situací, bude-li vůbec dosažen.

Stanovení závazných společných pravidel by znamenalo klíčový krok kupředu, myslí si německá kancléřka Angela Merkelová. Provázanost a dynamičnost finančních trhů ale dává tušit, že zavedení centrálních pravidel nebude jednoduché. A nemusí se vyplatit. Pro mnoho členů EU stále hrají prim vlastní zájmy a jakékoli snahy omezující národní suverenitu si podporu získávají poměrně ztěžka.

Analytici: Centrální dohled? Neefektivní

Kromě Britů jsou k navrhovanému kroku skeptičtí i ekonomové. "Vytvoření skutečně efektivního dohledu nad finančním trhem v rámci celé unie je v současných podmínkách téměř nemožné. Aktuální návrhy to jen potvrzují," řekl pro ČTK Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.

Jádro regulace a dohledu nad finančními trhy musí podle něj zůstat při současném ekonomicko-politickém uspořádání Evropské unie na národní úrovni, na panevropské úrovni lze pouze monitorovat přicházející rizika a lépe komunikovat s národními regulátory.

Za neodůvodněné považuje Hatlapatka vytvoření samostatných orgánů pro dohled nad jednotlivými finančními trhy. "Riziko se dnes přenáší velmi rychle a napříč různými segmenty finančního trhu, je proto třeba mít přehled o celém finančním trhu jako celku," upozornil.

S regulacemi opatrně

Ve prospěch centrální regulace finančních trhů nehovoří ani Vladimír Pikora z Next Finance. Má podle něj jen dočasný efekt, než přijdou finanční trhy s novými produkty, které pod omezení nespadají. To vede k přílišné sofistikovanosti a nepřehlednosti finančních produktů, což mělo svůj podíl na vzniku krize. "Krátkodobě se trhy zaleknou a zklidní, dlouhodobě má však regulace více negativ než pozitiv. Regulovat je třeba, ale velmi obezřetně," řekl on-line deníku TÝDEN.cz Pikora.

ČTĚTE TAKÉ: Regulátory nejsou kabáty, aby se neustále převlékaly

Podle Davida Marka z Patria Finance je globální charakter finančních institucí a jejich vlastnických struktur (jehož jasným dokladem jsou české banky) důvodem, proč regulovat. Nadnárodně koordinovanou regulaci si Marek dovede představit v rámci operací na kapitálových trzích, zejména při obchodování s deriváty. "Z pohledu domácích zákazníků je ale důležité, aby "české banky" podléhaly České národní bance, nikoli Bruselu nebo Frankfurtu (sídlo ECB, pozn. red.), uzavřel Marek pro TÝDEN.cz.

Foto: Thierry Roge, ČTK