Europoslanci zamítli rozpočet EU, chtějí o něm dál jednat

Evropský parlament dnes velkou většinou hlasů odmítl návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie do roku 2020, na jehož kompromisním návrhu se v únoru po složitém vyjednávání shodly členské státy. Finanční plán na nadcházející sedmileté období výrazně omezuje výdaje, což europoslanci opakovaně kritizovali jako příliš úsporné řešení. Výši rozpočtu ale přímo nezpochybnili a o rozpočtu chtějí s irským předsednictví EU ještě jednat.

"Očekávám, že se jednání o podobě rozpočtu na léta 2014 až 2020 protáhnou na několik měsíců," řekla Zuzana Roithová (KDU-ČSL) z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP) o rezoluci, kterou k rozpočtu parlament přijal. Zmíněná rezoluce zmocňuje parlament k jednání s členskými státy. Česká europoslankyně nicméně doufá, že konečná dohoda bude dojednána v červnu nebo nejpozději v červenci.

"Nyní jsme připraveni jednat o lepším víceletém finančním rámci," sdělil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Dodal, že europarlament svým postojem ukázal, že musí být brán vážně. "Je to určitě skvělý den pro evropskou demokracii," řekl.
Opačný názor ale zastává český europoslanec Jan Zahradil (ODS) z politické skupiny evropských konzervativců a reformistů. Zahradil v únoru výsledek bruselského summitu naopak chválil.

"Europarlament dlouhodobě vyhrožoval, že nebude vyjednávat, dokud nedosáhne sedmi procentního navýšení výdajů. Vše teď nasvědčuje tomu, že svým militantním a nezodpovědným přístupem žene Evropu do rozpočtového provizoria," komentoval hlasování Zahradil.

"Evropa teď musí ukázat, že se dokáže dohodnout," poznamenala irská ministryně pro evropské záležitosti Lucinda Creightonová, jejíž země do konce června EU předsedá. Creightonová doufá, že dohody s europarlamentem se dosáhne co nejrychleji.

Poslanci svůj souhlas s dlouhodobým rozpočtovým rámcem podmiňují například částkou asi 16 miliard eur (zhruba 410 miliard korun), která pro vyrovnání současných závazků v unijní kase chybí. Také chtějí větší pružnost finančního plánování, což by znamenalo přesouvat nevyužité peníze v jednotlivých rozpočtových kapitolách i mezi finančními roky, a také přezkoumávání rozpočtu s možnými úpravami po uplynutí třech a půl roku.

Požadavek flexibility rozpočtu poslanci zdůvodňují nutností efektivní správy financí, které budou mít k dispozici. Zmíněná revize má pak po evropských volbách v nadcházejícím roce nově zvoleným europoslancům a nové Evropské komisi umožnit rozpočet znovu posoudit.
Rozpočtové vyjednávání mezi Evropským parlamentem a irským předsednictvím Evropské unie by mělo skončit do června. Pokud se obě strany nedohodnou, bude pro nadcházející rok platit letošní rozpočet zvýšený s ohledem na inflaci o dvě procenta.

Členské státy se na únorovém summitu dohodly na kompromisním návrhu, podle něhož výdaje pro nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (asi 23,3 bilionu korun). Se započtením závazků to má být zhruba 960 miliard eur (asi 24,6 bilionu korun).

Kompromisní rozpočet počítá pro Českou republiku s méně penězi než stávající dlouhodobý rámec do roku 2013, což se očekávalo. Premiér Petr Nečas nicméně po únorovém summitu zdůrazňoval, že ČR získala proti původním návrhům více financí a také bude v přepočtu na obyvatele čtvrtým největším příjemcem evropských peněz. Sociálnědemokratická opozice nicméně výsledek kritizovala, Nečas podle ní mohl vyjednat více.