Váhání eurozóny
Eurozóna může schválit pomoc Řecku až v březnu

Eurozóna chce se schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. Podle právníků ovšem váhání zemí eurozóny, které zrušily na dnešek naplánovanou schůzku ministrů financí a nahradily ji jen telekonferencí, velmi vážně ohrožuje plány na zapojení soukromých věřitelů do záchrany Řecka. Píše o tom dnes deník Financial Times.

List cituje z pracovního dokumentu, který koluje v takzvané pracovní skupině eurogroup, již tvoří představitelé ministerstev financí národních států. Podle něj by restrukturalizace řeckého dluhu ve výši 200 miliard eur se zapojením soukromého sektoru měla začít již tento pátek a skončit ještě v únoru. Vše by se mělo odehrát v době, kdy eurozóna ještě neschválila a do začátku března nejspíš ani neschválí další půjčku 130 miliard eur.

Před podobným vývojem ovšem varuje eurozónu řada právních posudků. Podle nich bez schválení dodatečné pomoci může celá restrukturalizace řeckého dluhu se zapojením soukromých věřitelů selhat. 

"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechaly své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by mělo záruku, že bude schopno dostát svým závazkům," uvádí posudek newyorské poradenské firmy Lazard. Podle ní Řecko bez odsouhlasení pomoci od členských států eurozóny nebude schopné věřitelům nabídnout náhradu za dluhopisy ze záchranného fondu eurozóny (EFSF).

Eurozóna se právníků rovněž dotazovala, zda je možné výměnu dluhopisů zastavit, pokud již začala. Podle americké právní kanceláře Cleary Gottlieb Steen & Hamilton to právně možné je, ale rozhodně to není vhodné. "Každá restrukturalizace je jedinečná a stává se precedentem. Negativní důsledky pro pověst Řecka a zbytku EU v případě zahájení transakce, která může selhat kvůli kolektivní neschopnosti splnit stanovené podmínky, by měly být velmi pozorně zvažovány," uvedla právní kancelář.

Možná rizika podtrhují rostoucí rozpory mezi představiteli eurozóny, z nichž někteří údajně začínají zastávat názor, že bankrot Řecka by byl lepší než jeho další záchrana. Důvěru ve schopnost Řecka dostát svým závazkům podle FT ztrácí především Německo, Nizozemsko a Finsko. "Přibližujeme se bankrotu. Německo, Finsko a Nizozemsko ztrácejí trpělivost," uvedl nejmenovaný zdroj. 

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že eurozóna je na případný bankrot Řecka "připravena lépe než před dvěma roky". Podle německého ministra hospodářství Philippa Röslera scénář bankrotu již ztratil mnoho ze své "hrůznosti".