Eurozóna zůstala v květnu druhý měsíc za sebou v deflaci, spotřebitelské ceny ale klesly pomaleji než v předešlém měsíci. Evropský statistický úřad Eurostat v úterý v prvním rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v květnu činila minus 0,1 procenta. V dubnu se spotřebitelské ceny v zemích eura meziročně snížily o 0,2 procenta.
Největší vliv na pokles cen měly opět energie, jejichž ceny ve srovnání s loňským květnem klesly o 8,1 procenta. Oproti dubnovému propadu o 8,7 procenta ale tempo jejich poklesu zpomalilo. Ceny ve všech ostatních kategoriích v květnu stouply. Největší meziroční nárůst Eurostat předpokládá v kategorii služeb, kde počítá se zvýšením o jedno procento.
Zvýšila se rovněž takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a nezpracovaných potravin, a to na 0,8 procenta z dubnových 0,7 procenta. Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB) je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
ECB se v březnu rozhodla podpořit růst cen i ekonomiky v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru.
Úterní údaje ECB ukázaly, že poskytování úvěrů firmám vzrostlo v dubnu o 1,2 procenta, tedy nejrychlejším tempem od listopadu 2011 a nepatrně rychleji než v březnu. Tato data spolu s údaji o inflaci podle pozorovatelů zřejmě ECB poskytnou argumenty k tomu, aby na čtvrtečním zasedání svého měnového výboru ponechala měnovou politiku beze změn. Předpokládá se však, že banka vzhledem k nedávné stabilizaci cen ropy na světových trzích mírně zlepší svůj odhad inflace pro tento a následující rok.
