Evropská unie podporuje bizarnosti. Zaplatí i dovolenou

Evropská unie nedávno vyrukovala s podporou cestování pro chudé občany. Předtím už podporovala "jednotné" sprchové kohoutky a ukazuje se, že přehnaná byla i podpora biopaliv.

Na výlet do zahraničí se mohou těšit i ti, kdo si na něj neušetří. Počítá s tím strategie, kterou navrhl eurokomisař pro průmysl Antonio Tajani, informoval britský deník The Times of London. Daňové poplatníky členských zemí to bude stát stovky milionů eur ročně.

Podle eurokomisaře totiž "‚právo na dovolenou‘ patří k základním lidským právům". Podpora těchto "strategických výletů", jak je nazval eurokomisař, se má týkat seniorů, mládeže mezi 18 a 25 lety, postižených, ale také rodin, které "musí čelit obtížným sociálním, finančním a osobním podmínkám". Daňoví poplatníci budou odsouzeni platit na tyto třicet procent nákladů .

ČTĚTE TAKÉ: Naštvaní europoslanci už nechtějí jezdit do Štrasburgu

"Je zarážející, že se EU v obtížných podmínkách hospodářské krize rozhodla uplácet lidi levnými dovolenými," uvedl Mats Persson z think-tanku Open Europe pro britský deník News of the World.

Sprchy a kohoutky

Dalším návrhem, který nedávno vyšel z dílny evropských legislativců, je regulace sprchových hlavic a vodovodních kohoutků. Heslem doby je energetická úspornost, a proto euroúředníci po žárovkách plánují z trhu stáhnout i další produkty, které dostatečně nešetří vodu.

Pokud by došlo k naplnění tohoto záměru, zmizely by z trhu například luxusní modely sprchových hlavic, jimiž protéká více vody, než se úředníkům jeví zdrávo. Ani tento návrh by nebyl zadarmo, navíc by zlikvidoval "luxusnější" část byznysu.

Totéž platí o plazmových televizorech. "Tuhle energeticky náročnou technologii zatím Evropská unie toleruje, doufá však, že výrobci najdou něco úspornějšího," napsal Spiegel Online. O tom, co bude s plazmovými televizemi dál, se rozhodne nejdříve za tři roky.

Kontroverzní biopaliva

Také podporu biopaliv provázejí silné kontroverze. Cílem Evropské unie je zvýšit podíl biosložky v benzinu a naftě na deset procent v roce 2020. V současnosti je to v Česku okolo pěti procent.

Jedním z hlavních argumentů odpůrců biopaliv je zdražování potravin. Argumenty přitom nezaznívají jen z úst ekologů, ale i od nezávislých odborníků. "Biopaliva první generace nejsou velkým příspěvkem pro ekologii planety," říká Jan Macek, zástupce děkana Fakulty strojní Českého vysokého učení technického, podle něhož jde zejména o velké nároky intenzivně pěstované řepky na chemické ošetření a o to, že některé plodiny emitují více oxidu uhličitého, než dokážou pohltit.

ČTĚTE TAKÉ: Za urážku prezidenta EU přijde poslanec o peníze

"Evropská unie investuje (nebo vyhazuje?) velké prostředky i do dalších snů: bublina vodíkových technologií - zejména palivových článků - už praskla, teď se nafukuje bublina elektromobilu," upozorňuje Macek.

Podle ministerstva životního prostředí však Česku zdražování potravin a vytlačování tradičních zemědělských plodin z polí kvůli biopalivům nehrozí. "Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství byl stanoven potenciál dosažení až desetiprocentního podílu biopaliv z domácích zdrojů bez toho, aby byla jakkoli ohrožena potravinová bezpečnost," tvrdí Pavel Rothbauer, vedoucí oddělení ekologické daňové reformy a dopravy z ministerstva životního prostředí.

Zemědělskou politiku unie kritizuje dlouhodobě například Andrej Babiš, šéf skupiny Agrofert Holding a jeden z nejbohatších tuzemských podnikatelů v Česku. Přirovnává ji k Radě vzájemné hospodářské pomoci, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku. Podle Babiše volný evropský trh funguje pouze jednostranně. Zatímco zahraniční výrobci prakticky neomezeně vyvážejí své produkty do českých zemí, naopak to díky různým protekcionistickým opatřením není možné. Zejména německý potravinářský průmysl a polské zemědělství ničí domácí výrobce, uvedl Babiš.

Foto: Petra Mášová, archiv