Americká centrální banka (Fed) podle očekávání letos podruhé zpřísnila měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu, která určuje úvěrové náklady v největší světové ekonomice, zvýšil měnový výbor Fedu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,00-1,25 procenta. Výbor také po svém zasedání oznámil, že ještě letos začne omezovat portfolio dluhopisů, které nakupoval v minulých letech v zájmu podpory ekonomiky po finanční krizi a recesi.
Fed rovněž zopakoval, že v tomto roce chce zvýšit základní sazbu celkem třikrát. Trajektorii dalšího vývoje sazeb od příštího roku nezměnil a nadále považuje tři procenta za dlouhodobě ekonomicky neutrální sazbu. Fed začal zvyšovat úrokové sazby z téměř nuly v prosinci 2015 a včetně dneška udělal takový krok již počtvrté.
K pozvolnému přitvrzování měnové politiky Fed nutí zejména vývoj na stále napjatějším trhu práce, kde míra nezaměstnanosti klesla na šestnáctileté minimum 4,3 procenta. Po slabém prvním čtvrtletí se v poslední době objevily i známky zrychlení ekonomického růstu, což by potvrzovalo předpoklady Fedu o dočasném charakteru zimního útlumu. Fed dnes konstatoval, že ekonomika roste umírněným tempem, trh práce je stále silnější a nedávné oslabení inflace je pouze přechodné.
Šéfka Fedu Janet Yellenová vyjádřila po zasedání důvěru v příznivý vývoj ekonomiky, který by měl umožnit další normalizaci měnové politiky po éře rekordně nízkých úroků a masivních podpůrných nákupů dluhopisů. "Vývoj ekonomiky by měl nadále opravňovat ke zvyšování sazeb," řekla.
Inflace zůstává pod cílovou úrovní Fedu a její meziroční míra minulý měsíc podle dnešních statistik poprvé za šest měsíců sestoupila pod dvě procenta. Spolu se slabými údaji o spotřebitelské poptávce to podle analytiků naznačilo, že další zdražování úvěrů by mohlo být pomalejší.
Aktuálním krokem se Fed vrátil do širšího pásma, v němž obvykle operoval v minulých desetiletích, než základní sazbu za finanční krize v roce 2008 srazil v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupy dluhopisů. Od té doby se hodnota federálních dluhopisů a dalších cenných papírů v bilanci Fedu rozrostla na zhruba čtyřnásobných 4,5 bilionu dolarů (asi 105 bilionů korun).
Fed předložil plán snižování této bilance formou postupného omezování dosavadní praxe reinvestic příjmů ze splacených dluhopisů do nákupů dalších cenných papírů. Zpočátku se toto portfolio bude snižovat maximálně o deset miliard dolarů měsíčně a do 12 měsíců se tempo jeho omezování zvýší až na 50 miliard dolarů, uvedl Fed.
Centrální banka ale upozornila, že podmínkou omezování bilance je naplňování očekávaného vývoje ekonomiky. Snižování portfolia dluhopisů by mohlo vést ke zvyšování hladiny dlouhodobých úrokových sazeb, kterou určují právě výnosy dluhopisů.
Ekonomové Fedu dnes rovněž předložili nejnovější makroekonomické prognózy. Ekonomika USA by letos měla vykázat růst o 2,2 procenta, což je mírně rychlejší tempo, než Fed čekal v březnu. Odhad inflace však Fed snížil na 1,7 procenta z dosavadních 1,9 procenta.
Finanční trhy rozhodnutí Fedu příliš nerozpohybovalo. Indexy Wall Street zůstaly vesměs kolem svých úterních závěrů a později začaly ztrácet. Dolar po oznámení Fedu umazal část výrazných ztrát, které zaznamenal po odpoledních slabých údajích z ekonomiky.
