Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v celé Evropské unii i eurozóně v červnu mírně zpomalilo. V zemích platících eurem se inflace snížila na 1,3 procenta z květnových 1,4 procenta a v EU na 1,4 procenta z 1,6 procenta. Uvedl to v pondělí evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce.
Loni v červnu inflace v obou regionech činila pouze 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání zůstaly ceny v EU i eurozóně beze změny.
Nejvíce v červnu v eurozóně přispěly k růstu inflace vyšší ceny za ubytovací služby, dovolené a tabák. Naopak brzdou inflace byly ceny v telekomunikacích, chleba a obilovin a sociálního zabezpečení. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se v eurozóně zvýšila na 1,2 procenta z květnového jednoho procenta.
Nejvyšší inflaci měla v červnu Litva, kde činila 3,5 procenta. O více než tři procenta se zvýšily ceny také v Estonsku a Lotyšsku. Naopak v Irsku se ceny snížily o 0,6 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. ECB se však už více než čtyři roky nedaří svému inflačnímu cíli dlouhodobě přiblížit, přestože růst ekonomiky eurozóny začíná zrychlovat. V září by se ECB měla rozhodnout, zda svou dosavadní uvolněnou měnovou politiku upraví. Možné zpřísnění minulý měsíc naznačil šéf ECB Mario Draghi.
