Obyvatelé španělského ostrova Ibiza, který se stal obětí masové turistiky, mají stále větší problémy s bydlením. Miliony návštěvníků, které přitahují hýřivé noci a tyrkysové moře, přispěly k explozivnímu růstu nájemného. Gabriel Alberto, jenž loni odešel od své ženy, tak nyní žije v dodávce vybavené pohovkou. Slouží mu jako postel, má tu i televizi a plynový vařič a na střeše fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu.
"Není snadné bydlet v dodávce, ale nájemné vystoupalo do závratných výšek. Není možné ho zaplatit," rozčiluje se sedmatřicetiletý Argentinec, který žije na tomto baleárském ostrově od roku 2000. Před devíti lety, když se mu narodily děti, stačilo k pronajmutí domku 400 eur (asi 10 500 korun). Dnes za stejné peníze sotva najde jeden pokoj, který navíc musí s někým sdílet.
Malý ostrov Ibiza, kde mají celebrity své jachty a mladí flámují, zažívá nový příliv návštěvníků od té doby, co opadl zájem o nestabilní destinace jako je Egypt, Turecko nebo Tunisko.
Počet turistů, kteří v roce 2010 ostrov navštívili, činil 1,7 milionu. Loni už to byly tři miliony. Ibiza má rozlohu 572 kilometrů čtverečních a žije tam 142 tisíc obyvatel.
Silná poptávka znásobila sezonní ceny nájemného a přispěla ke spekulacím. Dnes tam sotva najdete k pronájmu pokoj do ceny 600 eur (15 700 korun).
Občanské sdružení Afectados por los Alquileres (Postižení nájemným), kritizuje už měsíce nehoráznou nabídku: 500 eur (13 tisíc korun) za měsíc jen za balkon, 300 eur (7800 korun) jen za matrace bez koupelny, 2100 eur (54 800 korun) za malý karavan...
Gabriel, který má měsíční příjem 1400 eur (36 500 korun), se rozhodl koupit za tři tisíce eur (78 300 korun) malou dodávku. Na pozemku, kde stojí, jsou zaparkovány čtyři karavany. Obývají je ti, kteří nemají na nájemné. Situace se zhoršuje v sezoně, kdy je na ostrově trojnásobný počet lidí a ceny prudce rostou. A pro sezonní pracovníky, často nekvalifikované, jsou nájmy nedostupné.
"Dříve mi přišlo deset až dvanáct sezonních zaměstnanců, dnes jeden nebo dva," říká majitel restaurace Joan Riera.
Nemocnice Can Misses, hlavní zdravotnické zařízení na ostrově, dokonce uvolnila jedno patro pro sezonní pracovníky. Třicetiletý biolog Javier Segura se tam ubytoval v červnu na tři měsíce. Chtěl si najít vlastní byt, ale po neúspěšném hledání musel v nemocnici zůstat.
"Byt stojí více než dva nebo i tři tisíce eur (52 a 78 tisíc korun)," stěžuje si.
"Celý systém se převrátil. Dřív tady byly bytové domy a turistické zóny, ale dnes jsou všude turisté," říká předseda jedné organizace na propagaci turistiky Lucas Prats.
Regionální parlament v červenci schválil zákon, který zakazuje sezonní pronajímání nemovitostí bez povolení a který omezil počet objektů určených pro turistiku na 623 tisíc. V příštích letech má být tento počet snížen až na 500 tisíc. Cílem je zabránit tomu, aby se turistika, pro ostrov životně důležitá, nestala noční můrou.
Než se Ibiza stala v 60. letech oblíbeným cílem turistů, obtížně přežívala z rybolovu a zemědělství. "Všichni tady dnes žijí z turistiky. Musíme však dospět k tomu, aby mohli místní obyvatelé žít normálně vedle turistů. Uvědomujeme si přitom, že nám turisté během několika měsíců způsobí problémy," vysvětluje Prats.
