Irák letos kvůli obsazení velké části svého území džihádistickou organizací Islámský stát (IS) utrpí první hospodářský pokles od prudkého propadu v roce 2003, kdy americká invaze svrhla diktátora Saddáma Husajna. Ekonomika klesne o 2,7 procenta, předpověděl ve zprávě Mezinárodní měnový fond.
IS během léta uchvátil rozsáhlá území na severu a západě země, odkud vyhnal iráckou armádu, spojil je s dříve dobytými oblastmi v Sýrii a vyhlásil na nich chalífát. Nyní jeho oddíly ohrožují Bagdád. Konflikt zastavil rozvoj irácké těžby ropy, letos mírně klesne na 2,9 milionu barelů denně. Vývoz ropy by však měl zůstat na loňské úrovni 2,4 milionu barelů za den.
V loňském roce irácká ekonomika rostla o 4,2 procenta, což bylo její nejpomalejší tempo od roku 2007. Ekonomika mimo ropný sektor loni vzrostla o zhruba sedm procent, letos však podle fondu rovněž klesne. Boje vedou k nejistotě, narušují dodávky pohonných hmot a elektřiny, zvyšují náklady obchodu a odrazují od investic.
V příštím roce MMF nicméně čeká obnovení růstu mírným tempem 1,5 procenta, zejména díky vzestupu ropné produkce na tři miliony barelů denně. Pokud by se ale boje s IS přesunuly do Bagdádu a na ropu bohatý jih země, mohla by se produkce ropy v zemi propadnout až o polovinu.
Střednědobý výhled těžby ropy v Iráku do roku 2019 MMF snížil na 4,4 milionu barelů za den. Ještě v květnu fond předpovídal, že Irák bude za pět let těžit 5,6 milionu barelů za den.
Ani před americkou invazí v roce 2003, za doby vlády Saddáma Husajna, na tom Irák nebyl nejlépe, čelil ekonomickým sankcím. Vyjednávalo se o (pro Irák nevýhodných) půjčkách od mezinárodních finančních institucí, ale Husajn vždy odmítl. Husajn v roce 2000 schválil obchodování s iráckou ropou v eurech. Nicméně 28 procent příjmů z vývozu v rámci programu bylo odečteno ve prospěch Fondu OSN pro odškodnění investorů a administrativních nákladů OSN. Pokles HDP v roce 2001 byl do značné míry důsledkem globálního ekonomického zpomalení a nižších cen ropy.
