Majetková nerovnost mezi zeměmi eurozóny po takřka dvou desetiletích fungování měnové unie loni dál narůstala. Severní Evropa v čele s Německem dál bohatla, zatímco jihoevropské státy zaostávaly nebo chudly. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila německá investiční společnost Flossbach von Storch.
Jedním z předpokladů při zakládání eurozóny přitom bylo postupné sbližování ekonomické úrovně jednotlivých členských zemí a regionů.
Firma porovnala hodnotu osobního majetku v jednotlivých zemích na základě cenového koše řady položek, mezi nimiž byly nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Zejména díky růstu cen nemovitostí se hodnota majetku v Německu a Rakousku loni zvýšila o sedm procent, asi dvakrát rychleji než v Itálii nebo ve Španělsku. V Řecku tento ukazatel dokonce o čtyři procenta klesl.
"Bohatství v zemích jižní Evropy narůstalo až do roku 2006, kdy splaskla bublina (realitních cen). Nyní jsou tyto země v situaci Japonska," uvedl ke studii Thomas Mayer, jehož tým výzkum vedl. Japonsko po splasknutí bubliny výrazně nadhodnocených cen nemovitostí na konci 80. let zažívá dlouhou stagnaci.
Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Evropy vede k politickému napětí v eurozóně. Trend zvyšování rozdílů mezi oběma částmi měnové unie přiznává také Evropská centrální banka (ECB).
