Nadnárodní firmy působící v Řecku se chystají na možný odchod země z eurozóny. Většina manažerů a analytiků se přitom podle deníku The Wall Street Journal shoduje na jedné věci - dopad takového kroku je nepředvídatelný. Společnosti se připravují na různé scénáře: od ochromení přeshraničních plateb přes občanský kolaps Řecka po širší rozpad společné evropské měny.
Jednou z největších starostí firem je, jak by ze země v případě naplnění černých scénářů získaly své peníze. Pokud by se Řecko vrátilo k bývalé měně, mohlo by to podle mnoha firem znamenat směnu jejich eur za méně hodnotné drachmy. Obecně se předpokládá, že by Athény v případě návratu k drachmě přijaly omezení pohybu kapitálu, aby peníze zůstaly v zemi.
Například pivovarnická skupina Heineken proto přesouvá volnou hotovost z Řecka i eurozóny a do měn, jako jsou americký dolar či britská libra. Společnost takové operace provádí rutinně, v současnosti zvýšila jejich frekvenci. "Snažíme se, abychom v Řecku nenechávali moc peněz, abychom omezili rizika," uvedl mluvčí firmy.
Giganti se bojí o úvěry
Podobně se jistí například i farmaceutický gigant GlaxoSmithKline či výrobce alkoholických nápojů Diageo. Některé řecké firmy si narychlo vypůjčily peníze ze zahraničních i domácích bank. Obávají se, že po případném návratu k drachmě by k úvěrům ztratily přístup.
Další firmy jako například cestovní kancelář TUI nebo britský prodejce elektroniky Dixons Retail se zase připravují na ochranu svého majetku či klientů v případě občanských nepokojů. V některých případech se spoléhají na postupy vyzkoušené a prověřené během loňského neklidu během arabského jara. TUI by tak třeba v případě nutnosti mohla přesunout zákazníky plánující návštěvu Řecka do jiných destinací.
Poradenská firmy Roland Berger sídlící v Německu pak radí firemním klientům, aby například do smluv zahrnovali doložky stanovující měnu či směnný kurs, jenž se bude používat v případě řeckého opuštění eura. Společnosti také v Řecku a stále více i ve Španělsku trvají na větších platbách předem za své služby a zboží. Někdy jde až o padesát procent celkové částky. Snižují třeba také lhůty pro uhrazení faktur ze třiceti na patnáct dní.
Podle Benedicta Jamese z britské právnické firmy Linklaters by řecký odchod z eurozóny znamenal "naprostý chaos a lidé by to neměli podceňovat". "Nejdříve naše práce na tomhle problému připomínala pramínek vody, v posledních týdnech se to ale proměnilo v silný proud," podotkl. Právníci řeší zejména to, které obchodní smlouvy by mohly přestat platit v případu řeckého návratu k drachmě.
The Wall Street Journal připomíná, že nálada mezi firmami se v posledních týdnech prudce zhoršila. Jeden z největších poklesů zaznamenala v Německu. Dluhová krize v Řecku a Španělsku přitom donedávna německé firmy příliš nevzrušovala díky solidním objednávkám z Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik.
Řeckému zboží pojištění nehrozí
Další signál znepokojení v Evropě přišel tento týden od dvou pojišťoven ze skupiny největších světových pojišťoven obchodních transakcí, která zajišťuje exportérům platby, pokud jejich zahraniční partner zbankrotuje. Euler Hermes patřící do skupiny Allianz a Coface spadající pod francouzskou investiční banku Natixis oznámily, že kvůli rostoucímu riziku přestanou pojišťovat zboží dodávané do Řecka.
Francouzský maloobchodní gigant Carrefour mezitím konsoliduje síť svých obchodů v Řecku do menšího počtu větších prodejen, aby se vyrovnal s klesajícími prodeji. Naskladňuje také více levnějšího zboží vlastních značek místo značkového zboží od koncernů jako Nestlé, Danone nebo Procter & Gamble.
Jeden z největších světových výrobců laserové techniky Trumpf působící i v Česku uvedl, že pokud zhoršující krize v Evropě způsobí kolaps jeho tržeb, přistoupí k opatření použitým během globální ekonomické krize v letech 2008 až 2009. Šlo například o flexibilnější platební a dodavatelské vztahy či omezení pracovní doby zaměstnancům. Plat zůstal stejný s tím, že lidé pak pracovali přesčasy zadarmo v případě vyšších objednávek.
"Bohužel to není tak dávno, (co jsme museli podobná opatření zavést)," uvedl finanční šéf firmy Harald Völker. "Znamená to ale, že k nim dokážeme znovu přikročit relativně rychle, dodal.
Některé firmy se pak připravují i na rozpad eurozóny. Například mateřská společnost Airbusu, European Aeronautic Defence & Space, uvedla, že návrat k národním měnám by změnil její plány na expanzi či způsob výběru dodavatelů. "Pokud se vrátíme zpět, bude německá měna pravděpodobně silnější než ostatní, což v dlouhodobém hledisku znamená problémy při umístění našich provozů," uvedl mluvčí podniku. Dodal, že ve francouzsko-německé skupině by mohlo vzniknout napětí, protože platy v jednotlivých zemích, kde firma působí, by se lišily.
Některé firmy ale krizi vnímají i jako příležitost. Například šéf Dixons Sebastian James uvedl, že pokud se v Řecku vyplní katastrofické předpovědi, mohla by to jeho společnost využít k posílení svého zastoupení na trhu na úkor slabších rivalů.
