Ještě to bude napínavé. Řekové dali ve volbách najevo, že nechtějí drastické škrty, které jim naordinovala bývalá vláda se zástupci Trojky (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská unie). Podmínky poskytnutí pomoci od MMF jsou tak nyní na tenkém ledu. Ale bez nich hrozí Řecku krach.
Že volby v Řecku nedopadnou pro vládní strany dobře, se čekalo. Jelikož ani opoziční strany nebudou nejspíše schopny sestavit vládu, čeká Řecko prozatímní vláda, která má zemi přivést do předčasných voleb v červnu. A právě tady vyvstává velký problém.
Řecká vláda nutně potřebuje peníze od MMF, neboť nemá dostatek prostředků pro běh státu. Dalsí pomoc je ovšem podmíněna tím, že jakákoli vláda (jejíž vznik se po volbách očekával) bude schopna prosadit další kolo úspor ve výši 11 miliard eur právě do června. "To bude alfa a omega všeho. Pokud vznikne nějaká přechodná vláda, bude toto muset prosadit do konce června, což bude velice obtížné," říká Jan Bureš z Poštovní spořitelny. Termín nových voleb by měl být totiž také v červnu. Šibeniční termín, proč?
Jsou to pouhé dva měsíce. Jestliže proevropské strany bývalé vládní koalice dostaly ve volbách 33 procent hlasů a 66 procent směřovalo do jiných táborů, je zřejmé, kam se ubírá nálada řecké společnosti, o čemž ostatně svědčí i četné demonstrace. Dá se stěží očekávat, že nálada se za dva měsíce výrazně otočí ve prospěch proevropských stran. Nedá se také očekávat, že by ostatní strany, jež svou rétoriku (a historický volební úspěch) postavily na protievropské notě, před dalšími volbami tento styl opustily. Další volby by tak mohly dopadnout i výrazněji.
Tři scénáře
Všechny oči se teď budou upírat na nynější řecké představitele, jak si s tím poradí. Na jejich schopnosti zkusit prosadit v rámci nějaké provizorní vlády další kolo nepopulárních úspor nebo opět zasednout ke stolu se zástupci Trojky. A pokusit se s nimi vyjednat nějaké (další) ústupky. Poslední možností je odchod z eurozóny.
"Míč je na straně Němců a MMF, zda-li budou ochotni někde ustoupit. Řecko je v primárním deficitu a bez peněz MMF samo sebe odsuzuje k přísnějším postihům. Musí si půjčovat i na svůj běžný provoz, nehledě na úroky z dluhu. Bez peněz MMF by bylo šlápnutí na brzdu tvrdší. Z pohledu Řeků se tak nyní nevyplatí hrát nekooperativní hru," tvrdí Jan Bureš.
Pokud by nakonec Řecko zbankrotovalo, nedošlo by k okamžité finanční nákaze, protože evropské banky navýšily v uplynulé době svůj kapitál. Podle Bureše by však řecký bankrot mohli odnést evropští daňoví poplatníci, jelikož největšími věřiteli Řecka jsou evropské záchranné fondy EFSF a ESM, Evropská centrální banka a v neposlední řadě Mezinárodní měnový fond.
Podle expertů by byl řízený odchod Řecka z eurozóny stále mnohem lepším řešením než jeho bankrot. Podle analytiků Citigroup činí po výsledcích voleb šance na odchod Řecka z eurozóny 75 procent.
