Ve Washingtonu se v pátek scházejí hlavy států a vlád dvaceti nejvyspělejších zemí světa (G20), aby společně nalezly obranu proti globální finanční krizi. Okamžité kroky se ale zřejmě nedají očekávat. Důvodem jsou rozdílné pohledy státníků na řešení krize, odlišná očekávání cílů summitu i skutečnost, že se ve Spojených státech jako největší ekonomice světa právě střídá vláda.
Z historického hlediska je však summit svou důležitostí přirovnáván k setkání státníků v Breton Woods v červenci 1944, kde se rozhodlo o poválečné koncepci měnového systému a o založení Mezinárodního měnového fondu.
Hlavním bodem bude diskuze nad mírou regulace budoucího bankovního systému. Projednávat se určitě bude role ratingových agentur, slaďování bankovního dohledu mezi jednotlivými zeměmi nebo regulace trhu finančních derivátů.Souvisejícím tématem bude i reforma samotného Mezinárodního měnového fondu a jeho budoucí role při řešení krizí.
Názory státníků na další postup proti ekonomické krizi se v mnohém rozcházejí. George Bush je zastáncem svobodného tržního prostředí a reformy finančního sektoru považuje pouze za prostředek k ekonomickému růstu. „Bylo by strašnou chybou aby několik měsíců krize podkopalo naši důvěru ve svobodný tržní kapitalismus," poznamenal Bush.
Naproti tomu lídři evropských mocností z Velké Británie, Francie nebo Německa přijíždějí na setkání s již konkrétními návrhy na přísnější regulaci světových trhů.
Historickým milníkem je také přizvání velkých rozvíjejících se ekonomik jako Čína, Indie nebo Brazílie. Právě zahrnutí těchto zemí do koordinovaných akcí proti zastavení krize je mnohými považováno za klíčové, vzhledem k ekonomické síle těchto zemí.
Foto: Reuters
