Během tohoto týdne zaznělo více než dost spekulací o tom, zda by Řecko mohlo přežít bez eura. Pro Řeky by ale opuštění společné evropské měny nemuselo být tak špatné, jak líčí zbytek eurozóny.
Historické údaje založené na minulém obchodování drachmy naznačují, že opuštění eura by nemuselo mít katastrofální následky a pravděpodobně by podnítilo větší zájem o dluhy země, což by pro zadlužené Řecko mohlo zlevnit další půjčky, napsal list The Wall Street Journal.
Vůdci Evropské unie varovali řecké úřady před problémy vyplývajícími z opuštění společné měny a pohrozili, že finanční komunita bude zemi ignorovat a Řecko si pak nebude schopné volně půjčovat na kapitálových trzích.
Ale při zapojení trochy matematiky - mohou být věci opravdu ještě horší než nyní? V desetiletých státních dluhopisech Řecko odepsalo skoro 75 procent reálné hodnoty investic a řecký dluh nyní představuje asi 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se v letošním roce očekává průměrně v blízkosti 20 procent, alespoň podle odhadů Evropské komise. Podle posledních dohod o pomoci musí země najít 11,5 miliardy eur škrtů, což čísla ohledně nezaměstnanosti a HDP jen zhorší.
Noví vůdci řecké vlády se budou muset rozhodnout, kterou cestou se vydat. Na jedné straně je utahování opasků, na druhé opuštění eura. Pokud by se Řecko rozhodlo zříct eura, pak by se naskytla otázka, zda se vydá cestou Argentiny v roce 2002 a Ruska v roce 1998, anebo cestou Islandu z roku 2008. Všechny tyto země zažily rychlý růst po devalvaci, ačkoli rozsah, v jakém se jejich měny propadly, a ztráty jejich věřitelů, se různily.
Jakýkoli "odchodový" scénář je ale lepší než to, co na zemi čeká, pokud v eurozóně zůstane. Obrovsky devalvovaná měna znovu oživí růst a prolomí neustálé finanční uskromňování, které zemi vtahuje do ekonomického víru.
Řecký příběh
Při nejhorším scénáři bude řecký příběh připomínat ten argentinský a ruský: hodnota drachmy se propadne o zhruba 75 procent během šesti měsíců. Tato matematika se promítne do kurzu 1051 drachem za dolar v porovnání se současným umělým kurzem 263 za dolar, který je založen na směnném poměru z roku 2000, kdy Řecko přijalo euro, a od té doby upravován podle výkyvů eura vůči dolaru.
V roce 2000 odpovídal jeden dolar asi 356 drachmám. Pětasedmdesátiprocentní znehodnocení současného kurzu by tedy znamenalo jen 66 procentní pokles v porovnání s kurzem drachmy, než země vstoupila do eurozóny.
V méně dramatickém a pravděpodobnějším scénáři by Řecko napodobilo příklad Islandu, který tak jako Řecko zažil výbuch dluhů soukromého a bankovního sektoru, které převýšily jeho ekonomiku a vyžádaly si devalvaci s cílem oživit růst potřebný k usnadnění splácení dluhů.
Kdyby měla drachma devalvovat v obdobném rozsahu, v jakém islandská koruna klesla vůči dolaru během roku 2008, pak by nová řecká drachma ztratila asi 57 procent během prvních devíti měsíců. To by znamenalo, že investoři skončí na 612 drachmách za dolar, což je pokles o 42 procent oproti roku 2000.
Pro Island byl konečný výsledek pozitivní. Čtyři roky po devalvaci islandské koruny očekává Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že ekonomika země vzroste nad průměrnou úroveň eurozóny i rozvinutého světa.
To je v ostrém kontrastu proti tomu, v čem se Řecko nachází nyní. A pravdou je, že i po neschopnosti dodržet ekonomické a finanční závazky existuje další život. Argentina, Rusko a především Island to dokázaly. Jediná strana, která se snaží přesvědčit, že to tak není, je Evropská unie. Coby věřitel by ztratila nejvíc ona, ne Řekové.
