Část amerických firem ustupuje od škrtů v platech svých zaměstnanců, k nimž přistoupila kvůli hospodářské recesi. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) tak ale činí pomalu a váhavě. Růst podnikových zisků je totiž zatím stále nejistý a manažeři zatím nejsou ochotni zvyšovat náklady. Mzdy tak i přes oživení ekonomiky ve Spojených státech zatím rostou jen málo.
Platy sice začala zvyšovat například doručovací společnost FedEx, ale z úrovně, na niž je snížila kvůli recesi. Firma EMC, která se specializuje na počítačová úložiště, pak v lednu plně obnovila původní mzdy. Výrobce počítačů Hewlett-Packard zase svým pracovníkům poskytl jednorázovou mimořádnou odměnu, jež jim kompenzovala snížení platů. Zda vrátí mzdy na původní úroveň, ale podle WSJ není jisté.
ČTĚTE TAKÉ: V USA se nestaví, trh s bydlením stagnuje
Mezi koncem roku 2008 a loňským říjnem snížilo platy zaměstnancům 13 procent amerických firem. Podle říjnového průzkumu mezi 875 pracovníky z oblasti lidských zdrojů pak 29 procent těchto firem hodlá v nadcházejících 12 měsících platové škrty rušit, 15 procent je ale chce ponechat nastálo. "Je velmi nepravděpodobné, že firmy všechno vrátí do původního stavu, aby pomohly lidem postavit se na nohy," podotkl Ravin Jesuthasan z chicagské poradenské firmy Towers Watson.
Například výrobce pevných disků Seagate Technology tak v lednu ukončil desetiprocentní snížení platů pro nevedoucí pracovníky, ponechal ale v platnosti čtvrtinový mzdový pokles pro management. Stejně tak mediální koncern The New York Times, jenž mimo jiné vydává stejnojmenný deník, zrušil platové škrty jenom pro některé pracovníky.
ČTĚTE TAKÉ: Budou nová pracovní místa, slíbil Obama Unii
Příklad EMC navíc podle WSJ ukazuje, že i firmy, které platy obnovily zcela, tak učinily jen velmi opatrně. EMC na začátku loňského roku propustila 2400 lidí, což tehdy představovalo šest procent jejích pracovníků. Náklady pak chtěla omezovat bez dalšího propouštění. Svým zaměstnancům tak v květnu a červnu snížila platy v rozmezí pěti až 25 procent s tím, že je to dočasné opatření. Firma následně půl roku sledovala vývoj objednávek, než přistoupila k obnovení původní výše mezd.
Na významnější růst platů si tak Spojené státy zřejmě ještě nějakou dobu počkají. Kromě nejistoty manažerů ohledně toho, jak silné je oživení ekonomiky, v tom podle WSJ hraje roli i vysoký počet lidí bez práce. V lednu byla v USA míra nezaměstnanosti 9,7 procenta. Pracovníci tak mají motivaci i bez růstu platů. Průměrná hodinová mzda se tak loni zvýšila o dvě procenta, v lednu pak o 0,2 procenta.
Ilustrační foto: archiv Týdne
