Míra nezaměstnanosti v Norsku je nejvyšší za deset let, k růstu počtu nezaměstnaných přispívá pokles cen ropy, který má negativní dopady na celou ekonomiku. Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce července vystoupila na 4,5 procenta z 4,3 procenta v období duben až červen, uvedl ve středu norský statistický úřad.
Analytici v anketě v průměru očekávali, že míra nezaměstnanosti zůstane na stejné úrovni jako v předchozím tříměsíčním období. Nezaměstnanost v Norsku je však stále nízká v porovnání s Evropskou unií, kde v červnu činila 9,6 procenta. Ze zemí EU byla nejnižší nezaměstnanost v Německu, a to 4,7 procenta.
Norská premiérka Erna Soblergová ve středu na tiskové konferenci před začátkem dvoudenního zasedání kabinetu uvedla, že skandinávští producenti ropy musejí čelit stále větším problémům kvůli nízkým cenám této suroviny a kvůli rostoucí globální ekonomické nejistotě.
"Norská ekonomika není v krizi, ale máme zde problémy a ty jsou větší, než jsme až donedávna viděli," prohlásila. "Toto období je bouřlivé, je zde nejistota kolem globální ekonomiky a na norskou ekonomiku to má dopady stejně jako pokles cen ropy," dodala.
Norská centrální banka, zvaná Norges Bank, za posledních devět měsíců dvakrát snížila úroky a uvedla, že pravděpodobnost, že v září úroky sníží znovu, je šedesát až sedmdesát procent.
"Nezaměstnanost roste rychleji než Norges Bank očekávala, a to rozhodně posiluje očekávání zářijového snížení," řekl ekonom ústavu Handelsbanken Knut Anton Mork. Jediným faktorem, který by mohl centrální banku přimět, aby sazby zatím nesnižovala, je zřejmě domácí měna. Ta je nyní slabší, než banka čekala.
