Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times.
Bez ropného a plynárenského průmyslu ekonomika stoupla o 0,7 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním kvartále. Statistický úřad dodal, že čísla představují mírný hospodářský vzestup po dvou a půl letech slabého růstu.
Ropný průmysl vzrostl o 3,7 procenta po poklesu o 2,3 procenta v předchozím kvartále. Kolaps cen ropy v předchozích letech vážně poškodil norskou ekonomiku a loni ji na krátkou dobu poslal do recese, i když statistický úřad tuto skutečnost odhalil až poté, co se ekonomika vrátila k růstu.
Úrokové sazby v Norsku nyní činí 0,5 procenta a jsou mnohem vyšší, než u většiny dalších zemí v Evropě. Na počátku léta centrální banka naznačila, že by mohla ukončit období volné měnové politiky dříve, než se čeká. Zpráva o ekonomickém růstu mezi analytiky tento názor posílila. Nicméně na počátku tohoto týdne analytici ING varovali, že inflace v zemi stále zůstává pod cílem centrální banky, takže pozitivní zpráva o růstu HDP zřejmě nezmění současnou politiku centrální banky. Inflace nyní činí 1,5 procenta a cílem banky je inflace kolem 2,5 procenta.
