Poptávka po uhlí klesne. Čína si chce odvyknout

Růst globální poptávky po uhlí v příštích pěti letech mírně zpomalí. Hlavní podíl na tom bude mít snaha Číny omezit závislost na uhlí, ale i nižší poptávka v Evropě a ve Spojených státech. Vyplývá to z výhledu vývoje trhu, který v pondělí zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Uhlí je druhým největším energetickým zdrojem za ropou.

Poptávka po uhlí se má do roku 2018 zvyšovat v průměru o 2,3 procenta ročně. Podle loňského výhledu, který IEA zveřejnila na dalších pět let do roku 2017, měla poptávka růst o 2,6 procenta ročně. V období let 2007 až 2012 se zvyšovala o 3,4 procenta ročně.

Na vývoj trhu s uhlím má stále velký vliv Čína. Ta se má na nové poptávce po uhlí v příštích letech podílet téměř 60 procenty. Snahy vlády o zlepšení efektivity výroby elektřiny a rozšíření zdrojů produkce elektřiny však růst zpomalí. IEA zatím neočekává, že by se poptávka po uhlí v Číně v příštích pěti letech dostala na vrchol.

Poptávka po uhlí ve zbývajících částech Asie by v příštích pěti letech měla mít vzestupný trend. Spotřebu zvyšují hlavně Indie a země jihovýchodní Asie. Indie bude v příštích pěti letech soupeřit s Čínou o pozici největšího světového dovozce uhlí.

IEA také upozornila, že růst poptávky je patrný hlavně v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nicméně ani v zemích OECD jako celku by poptávka neměla v nejbližší době klesat. Podle agentury tam bude spíš stagnovat.

V zemích, které nejsou členy OECD, by poptávka měla v příštích pěti letech růst o 3,1 procenta ročně. Tyto země budou mít na celkové spotřebě uhlí do roku 2018 podíl zhruba 77 procent.

Ze zemí OECD se má v Japonsku spotřeba v průměru zvyšovat o 1,3 procenta a v Jižní Koreji o tři procenta. Evropská uhelná horečka, způsobená rozdílem ceny uhlí a plynu a nízkými cenami emisních povolenek, se však podle IEA ukázala jako dočasná. Poptávka po uhlí v Evropě by tak do roku 2018 měla klesat o jedno procento ročně.

V USA právní předpisy v oblasti životního prostředí brání výstavbě nových uhelných elektráren a některé starší uhelné elektrárny budou nutné odstavit z provozu. Růst produkce plynu z břidlic rovněž nadále podporuje přechod elektráren ze spalování uhlí na plyn. Poptávka by se tam tedy měla snižovat o 0,1 procenta ročně.