Zpráva o ekonomice
Příjmové nůžky se rozevírají, v Česku je chudých méně

Propast mezi boháči a chudými se v takzvaných rozvinutých ekonomikách zvětšuje. Jedním z důvodů je, že kvalifikovaní dělníci dostávají vyšší odměny a top manažeři a bankéři profitují z globalizovaného pracovního trhu. Uvádí to Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v nejnovější zprávě.

Podle organizace jsou průměrné příjmy nejbohatší desetiny populace v současnosti zhruba devětkrát vyšší než příjmy desetiny nejchudších. "Tento rozdíl se od poloviny osmdesátých let dvacátého století zvýšil o deset procent," uvádí OECD ve zprávě.

Největší rozdíly mezi boháči a chudými jsou v Mexiku, Spojených státech, Izraeli a Velké Británii. Nejmenší rozdíl mezi bohatými a chudými je naopak v Dánsku, Norsku, Belgii a také v České republice.

Poměr výdělku bohatých a chudých je například ve Spojených státech a Izraeli 14 ku 1, ve Velké Británii, Itálii a Japonsku 10 ku 1, a v Německu a Dánsku 6 ku jedné.

"V mnoha zemích se začíná sociální smlouva rozpadat," uvedl generální sekretář OECS Angel Gurria. Tato studie podle něho jednoznačně vyvrací předpoklad, že sociálně slabí automaticky těží z ekonomického růstu a že větší nerovnost podpoří vyšší míru sociální mobility.

OECD měří příjmovou nerovnost tzv. Giniho koeficientem, který má rozpětí od 0 do 1. Nula znamená, že celá populace má stejný příjem, zatímco když je ukazatel 1, veškerý příjem by mířil do kapsy jedné osoby. Nyní je koeficient na úrovni zhruba 0,316, což je o deset procent více než v polovině osmdesátých let dvacátého století.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ