Plynovod, který má do Polska přivádět plyn z Norska přes Baltské moře a Dánsko, se vybuduje jen v případě, že si zajistí dlouhodobé kontrakty na odběr 75 procent své kapacity, tedy 7,5 miliardy krychlových metrů ročně. Řekl to zástupce dánského provozovatele plynovodů Energinet Soren Juel Hansen před spuštěním akcí, které mají ověřit velikost poptávky po plynu z nového zdroje. Projekt, který má stát dvě miliardy eur (asi 52 miliard korun), je klíčovou součástí záměru Varšavy omezit závislost země na ruském plynu.
Polsko spotřebovává ročně kolem 16 miliard kubíků plynu, ruský Gazprom mu loni dodal 11 miliard krychlových metrů. Gazprom má dlouhodobý kontrakt s Varšavou do roku 2022 a právě v tom roce by podle dosavadních plánů měl být plánovaný plynovod o kapacitě deset miliard kubíků ročně spuštěn.
V březnu plán výstavby plynovodu získal podporu polských partnerů, tedy Norska a Dánska. Minulý týden zahájilo Polsko a Dánsko přípravy ke zhodnocení poptávky po novém plynu formou přijímání nabídek ve dvou fázích, z nichž první končí 25. července. Polský státní plynárenský podnik PGNiG, který už signalizoval, že si zajistí většinu z kapacity plynovodu, potvrdil, že v příštích týdnech podá vlastní nabídky.
Vedle Polska by plyn z nového potrubí mohla prostřednictvím polské plynovodní sítě dostávat i Ukrajina a další sousedé Polska. Náklady projektu započítávají i rozvoj polské plynovodní infrastruktury.
Dánsko a Norsko se zpočátku stavěly k projektu skepticky, loni ale svůj postoj změnily po studii proveditelnosti, která ukázala, že projekt bude ekonomicky životaschopný. S myšlenkou na výstavbu plynovodu do Norska přišla Varšava už v roce 2001, pak od něj ale ustoupila a projekt v roce 2015 znovu oživila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).
