Řecká záchrana na tři roky stojí 74 miliard, tvrdí Evropská komise

Řecko bude do července 2018 potřebovat novou finanční pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Uvedla to Evropská komise v podkladech pro sobotní zasedání euroskupiny. Dokument dodává, že Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje tuto sumu o čtyři miliardy eur vyšší.

Co se týče udržitelnosti řeckého dluhu, ta se podle komise v posledních měsících kvůli počínání nové, krajně levicové vlády podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek dluhů. Podmínkou pro takové řešení je ale uskutečňování "dalekosáhlého a věrohodného reformního programu", k němuž se musejí Atény důrazně hlásit, uvedla komise.

Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur. Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur. Komise upozornila na to, že "bez podpory ESM (Evropského stabilizačního mechanismu) nebude možné zvládnout rizika pro finanční stabilitu Řecka a jeho bankovní sektor se nevyhnutelně zhroutí."

Komise na základě předpokládané dohody s Aténami odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.

Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.

Je řecký dluh ještě udržitelný?

Dokument komise se zabývá i otázkou udržitelnosti řeckého dluhu. Zatímco ve zprávě z loňského dubna komise označila řecký dluh za udržitelný, nyní konstatovala, že od konce loňského roku, nejprve kvůli výraznému oslabení vůle k reformám a poté po jejich zastavení novou vládou, se schopnost země splácet dluhy podstatně zhoršila. V posledních týdnech se pak toto zhoršení ještě prohloubilo v důsledku neuhrazení splátky MMF, vypršení záchranného programu a zavedení kontroly pohybu kapitálu. 

Řecká vláda může tento zvrat k horšímu zčásti napravit zaváděním důsledných reforem. Pokud k tomu Atény projeví vůli, bude podle komise možné ulevit dluhové zátěži země. Komise nenavrhuje odpisy dluhu, ale "velmi podstatnou reprofilaci", tedy prodloužení termínů splátek, odklad úrokových plateb a poskytnutí nejvýhodnějších možných úrokových sazeb.

Řecká vláda ve čtvrtek předala představitelům eurozóny reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření podobná těm, která řečtí voliči v nedělním referendu s velkou převahou odmítli. Řecký parlament v noci na sobotu tento plán schválil jako základ pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Nyní se navrženými reformami zabývají ministři financí eurozóny.

Věřitelské instituce konstatovaly, že Atény jsou nyní ve shodě s jejich návrhy z 28. června, co se týče rozpočtových cílů, a podstatně se jim přiblížily v klíčových oblastech, jako je privatizace, správa daní nebo důchodová reforma. Někde ale přetrvávají rozdíly, zejména co se týče regulace trhu práce.