Řecko chystá druhou vlnu privatizace, tendry otevře na jaře

Ekonomika
16. 10. 2012 14:22
Řecko chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá nebo pronajme největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost (ilustrační foto).
Řecko chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá nebo pronajme největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost (ilustrační foto).

Řecko chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá nebo pronajme největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. Tendry otevře v prvním pololetí příštího roku a výnos z prodeje využije k umoření dluhů a plnění podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci, kterou dostává od dalších členských zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Athény mají rozjednaných šest projektů, s nimiž začaly ještě v rámci první privatizační vlny. S jejich dokončením počítají začátkem příštího roku. "Pro nadcházející měsíce máme připravenou část významného majetku, který nabídneme v tendrech," řekl na tiskové konferenci šéf privatizačního úřadu HRADF Jannis Emiris.

Vedle rafinerie Hellenic Petroleum budou na prodej i podíly v přístavech Pireus a Soluň. Řecko se ale zbaví i druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water či společnosti Larco, jež patří k největším producentům niklu na světě. Země má v plánu najít investory i pro své největší letiště v Athénách, na prodej jsou i dálniční úseky a menší regionální letiště a kotviště.

Nedostatečný pokrok

Privatizace je nezbytnou součástí snahy Řecka zaplatit dluhy a odvrátit státní bankrot. V rámci podmínek, na nichž se výměnou za čerpání zahraniční finanční pomoci Athény dohodly s EU a MMF, by Řecko mělo do konce roku 2015 z privatizace získat kolem 19 miliard eur (asi 474 miliard Kč). Do roku 2020 pak má program prodeje majetku zajistit kolem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč).

Hledat se budou i investoři pro athénské letiště.Řecko ale už nesplnilo několik podmínek, které stanoví, kolik peněz už by Athény měly mít. Od prvního záchranného programu z května 2010 si Řecko takto zajistilo jen asi 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard Kč).

Nedostatečný pokrok podle agentury Reuters pramení hlavně z neochoty řecké vlády prodávat státní majetek, dále také z politické nestability a z malého zájmu investorů o řecká aktiva. Na trhu totiž stále panují obavy, že by Řecko mohlo odejít z eurozóny.

Premiér Antonis Samaras v pondělí řekl, že Řecko s věřiteli včas dokončí jednání o dalších úsporných opatřeních, a zajistí si tak další část úvěru. Řečtí činitelé nicméně přiznávají, že dohodu se patrně nepodaří uzavřít do čtvrtka, kdy v Bruselu začíná summit Evropské unie.

Autor: ČTK Foto: Profimedia , flickr.com - g7ahn (CC BY-SA 2.0)

Další čtení

Pražská burza zavřela na nejvyšší hodnotě v historii, dnes přidala dvě procenta

Ekonomika
9. 5. 2025

ČSÚ: Růst maloobchodních tržeb v březnu zrychlil, dařilo se i turistice a službám

Ekonomika
9. 5. 2025
ilustrační foto

Trump zase počítá. Nově by chtěl Číně snížit cla ze 145 procent na 80

Ekonomika
9. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ