Řekové ročně nepřiznají na daních až 45 miliard eur (přes bilion korun), což představuje až 15 procent řeckého hrubého národního produktu. Kdyby stát získal alespoň polovinu, vyřešil by současné finanční problémy. V rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Die Welt to řekl šéf řeckých daňových vyšetřovatelů (SDOE) Nikos Lekkas.
Postavil se tak za šéfku Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou, která nedávno vyvolala ostré protesty řeckých a francouzských politiků svou výzvou Řekům, aby si v nynější krizi pomohli i sami placením daní, kterému se podle ní mnozí stále snaží vyhnout.
"Naprosto s paní Lagardeovou souhlasím," uvedl Lekkas. "Daňové úniky v Řecku dosahují 12 až 15 procent hrubého národního produktu. To je 40 až 45 miliard eur ročně. Kdybychom z toho dokázali získat jen polovinu, byl by řecký problém vyřešen," dodal šéf SDOE.
To však podle něj vyžaduje politickou vůli. "Naši politici už to začínají chápat," konstatoval Lekkas, který stojí v čele úřadu od roku 2010. Teprve až poslední rok se podle něj v Aténách přistupuje k daňovým podvodům jako ke zločinu, "a ne jako ke sportu". "Potřebné zákony máme od roku 1996, jen se nikdy neuplatňovaly," poznamenal.
Korupce, která prostupuje celou společností
Osud Řecka podle něj přitom závisí na tom, zda se podaří odstranit daňové podvody a nedotknutelnost elit. "Pokud neskončí systematická korupce, která prostupuje celou společností, a zejména pokud elity zůstanou nadále beztrestné, zatímco jsou běžní občané obíráni, pak dojde k sociální explozi," varuje Lekkas.
Zatímco v roce 2009 podle něj SDOE nahlásil finančnímu úřadu daňové úniky a pokuty za ně ve výši 1,7 miliardy eur, v následujícím roce už to prý bylo za 4,1 miliardy eur a v loňském roce dokonce za 4,5 miliardy eur. Za prvních pět měsíců letošního roku vypátral podle Lekkase daňové dluhy ve výši 1,5 miliardy eur.
"My tato zjištění předáme daňovým úřadům. Co z toho nakonec přijde do státní kasy, závisí na tom, jaké pokuty úřad vyměří, zda se s postiženými dohodne a co z toho se podaří vymoci," popsal listu další postup při vymáhání daňových pohledávek v Řecku. Získávat se podle Lekkase daří asi 65 procent těchto částek. Vinu na tom prý má hlavně nespolupráce bank.
"V současnosti musím bohužel říct, že s bankami nemáme dobrou spolupráci. V pěti tisících případech jsme zažádali, abychom směli nahlédnout do kont podezřelých, ale uspěli jsme jen ve 214 případech," uvedl šéf SDOE, podle něhož jen z nich byly vyměřeny pokuty v celkové výši 650 milionů eur.
Nejobtížněji se podle Lekkase získávají informace o účtech politiků. Na ně jeho úřad prý čeká mnohdy až rok a mezitím jsou už peníze pryč. Jen velmi těžko se podle něj také řečtí politici pohánějí k odpovědnosti.
"Držitelé mandátů jako poslanci mají imunitu. Když něco odhalíme, musíme ten případ předat parlamentu a tím to končí. Dotčený politik se pak ještě rozčiluje, že jsme nahlédli do jeho kont ve Švédsku," přiblížil Lekkas praxi v Řecku. S politickým nátlakem na zastavení daňového vyšetřování politiků se však prý nesetkal.
