Pokud chce Řecko i druhý záchranný úvěr, musí přijmout podmínky, na které je poskytnutí úvěru vázáno. To znamená snížit zadlužení v dohodnutém rozsahu. Po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Francie a Německo podle něho navrhují, aby Řecko státní příjmy ukládalo v odděleném fondu určeném k splácení dluhu. Sarkozy řekl, že nová politická reprezentace v Řecku musí převzít zodpovědnost. "My tu dohodu chceme. Řečtí lídři dali nějaké sliby a také je musejí svědomitě plnit," řekl Sarkozy. "Evropa je místem, kde má každý nějaká práva, ale i povinnosti. Čas utíká, je třeba to dokončit a podepsat," dodal.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, si loni v říjnu s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).
Právě o druhém záchranném úvěru se teď horečně jedná. Pokud jej chce Řecko dostat, musí splnit náročné podmínky, hlavně seškrtat výdaje státního rozpočtu a celkově omezit státní správu. Na splnění stanovených podmínek trvá takzvaná "trojka" inspektorů, což je vedle Evropské komise a MMF ještě Evropská centrální banka (ECB).
"My chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo. Pokud to mám říci jasně, je to názor nás obou," doplnila Sarkozyho Merkelová. "Také ale musím říci, že pokud nebude dosaženo dohody s trojkou, nebude ani nový záchranný program pro Řecko. Všichni, kdo v Řecku nesou zodpovědnost, musejí vědět, že od této podmínky se neodkloníme," upozornila.
Řecko přitom nemá času nazbyt; už 20. března má splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (asi 363,4 miliardy Kč). Pokud si nezajistí i druhý úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. Řecko by se tak s vysokou pravděpodobností stalo první evropskou zemí, která po druhé světové válce vyhlásí státní bankrot.
