Eurozóna se ze všech sil snaží zabránit tomu, aby se Řecko muselo vzdát jednotné evropské měny. Podpora Řecku je však možná pouze na základě dřívějších dohod, které byly s Aténami uzavřeny. Řekl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Odchod Řecka z eurozóny si nepřejeme. Ale to neznamená, že uděláme úplně všechno, abychom mu zabránili," řekl ministr.
Evropští ministři financí se podle Schäubleho mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. "V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu," řekl. Dal přitom najevo skepsi k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.
Dodržení dohod uzavřených mezi Aténami a eurozónou je podle Schäubleho nutné i pro fungování celé Evropské unie. "Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli," řekl ministr.
"Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat," uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.
Schäuble rovněž uvedl, že Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách letos zvítězila strana, která založila svůj volební program na odmítání předchozích reformních programů. "Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi," řekl Schäuble s tím, že se vlády ostatních zemí musejí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řecku.
Podle Schäubleho je třeba, aby Atény pokračovaly v reformách. Za zásadní ministr považuje, aby se snížilo zadlužení Řecka. "Jen tak země dokáže znovu uplatnit své dluhopisy na finančních trzích a nebude odkázaná na mezinárodní pomoc," řekl.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Dohodlo se už na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnutí pomoci se Řecko zavázalo k reformám, v jejich důsledku se ale v zemi zvýšila nezaměstnanost. Krize také vedla k propadu řecké ekonomiky.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Aténám se zatím nepodařilo s mezinárodními věřiteli na podobě reforem dohodnout. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti, která by mohla vést k jejímu nucenému odchodu z eurozóny.
