Dluhová krize
Šéf ECB varoval před vysokými náklady rozpadu eurozóny

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi prolomil dosavadní tabu této instituce a otevřeně diskutoval o scénáři rozpadu eurozóny. V rozhovoru pro dnešní vydání britského listu Financial Times Draghi varoval před vysokými náklady takového vývoje.

Podle listu už jen ochota Draghiho diskutovat hypoteticky o scénáři možného rozdělení měnové unie kontrastuje s postojem jeho předchůdce Jeana-Clauda Tricheta, který takovéto debaty vždy odmítal jako "absurdní". Ukazuje to, jak daleko na podzim dluhová krize eurozóny pokročila.

Ve svém prvním rozhovoru pro tisk od svého nástupu do funkce na počátku listopadu Draghi prohlásil, že země, které by eurozónu opustily, by měly ještě větší problémy, než kdyby zůstaly. V situaci prudce zvýšené inflace by stejně musely přistoupit k razantním strukturálním reformám. Draghi předpokládá, že zbývající členové by zřejmě porušili smlouvy o Evropské unii a "nikdo by nevěděl, kam to povede".

Draghi zdůraznil roli, jakou ECB hraje v podpoře likvidity bankovního sektoru. Vyzval však politiky, aby se postavili do čela snah o znovuzískání důvěry investorů ve veřejné finance zajištěním fiskální disciplíny a aby rychle zprovoznili záchranný fond EFSF. ECB se má od ledna stát prostředníkem EFSF na finančních trzích, připomněl Draghi a vyjádřil naději, že po březnovém zhodnocení situace se zdroje fondu zvýší.

Program nákupů státních dluhopisů, který ECB zahájila loni v květnu, Draghi příliš nekomentoval a naopak zdůraznil, že ECB má zakázáno financovat vlády. V podstatě tím vyloučil "kvantitativní uvolňování" měnové politiky, jaké v posledních letech uskutečňovaly centrální banky USA a Británie a jaké je podle některých analytiků jedinou nadějí na zastavení dluhové krize. 

Draghi opakovaně poukázal na roli vlád v řešení krize. "Měnová politika nemůže dělat všechno," řekl.