Americký Senát drtivým poměrem hlasů schválil nové, rozsáhlé sankce proti Rusku, které mají být trestem za vměšování Moskvy do loňských prezidentských voleb v USA. Terčem sankcí jsou klíčové sektory ruského hospodářství a osoby, které za útoky údajně stály. Pro zavedení sankcí hlasovalo 97 ze stovky senátorů.
Rozhodnutí se opírá o zjištění amerických zpravodajských služeb, podle nichž Moskva nade vší pochybnost záměrně ovlivňovala americkou předvolební kampaň. Sankce jsou podle senátorů i reakcí na ruskou agresi v Sýrii a na Ukrajině.
"Drzý útok (prezidenta Vladimira Putina) na naší demokracii je křiklavým projevem jeho pohrdání a neúcty vůči našemu národu," prohlásil před hlasováním šéf senátního branného výboru a vyhlášený kritik Moskvy John McCain. Ministr zahraničí Rex Tillerson dnes v Kongresu se sankcemi souhlasil, podotkl ale, že nesmějí svázat prezidentu Donaldu Trumpovi ruce v komunikaci s Kremlem.
Sankce musí potvrdit Sněmovna reprezentantů a podepsat Trump. Pokud by se postavil proti, dostane se do problémů. Zákon o sankcích je totiž spojen do balíku se zákonem o postihu Íránu, který Bílý dům podporuje. Pokud by tak Trump protiruské sankce odmítl, zablokoval by i trest pro Írán. Kongres navíc může jeho veto přehlasovat.
Zákon o sankcích proti Rusku legislativně potvrdí dřívější sankce, které byly vyhlášeny pouhým exekutivním příkazem prezidenta. Zavede ale i sankce nové v oblastech těžby, zpracování kovů a námořní a železniční dopravy. Postiženy mají kromě toho být osoby zodpovědné za korupci a za porušování lidských práv. Sankce se vztahují i na každého, kdo se podílí na dodávkách zbraní pro syrského prezidenta Bašára Asada.
Terčem sankcí jsou lidé, kteří se dopouštějí "zločinné kybernetické aktivity jménem ruské vlády" a osoby, které obchodují s firmami, jež má pod kontrolou ruská armáda či rozvědka. Pokud se prezident rozhodne sankce zmírnit nebo zrušit, musí věc konzultovat s Kongresem.
