Naprostá většina Evropanů odmítá, aby za ně dělal finanční rozhodnutí počítač. Takzvané robo-poradenství se umístilo až za finančními poradci, přáteli i internetem. Takové jsou závěry šetření nizozemské finanční skupiny ING, kterého se zúčastnilo 15 tisíc osob z 15 států světa.
Z průzkumu vyplynulo, že 91 procent respondentů by robo-poradce nenechalo pracovat samostatně a že čtvrtina by byla ochotna rady počítače používat pouze za předpokladu, že bude mít možnost finálního souhlasu. (Robo-poradce je počítačový software, který zajišťuje správu portfolia on-line s minimálním zásahem člověka.)
Na vývoj ropo-poradenství se původně vrhly start-upy jako Wealthfront a Betterment s cílem revolucionalizovat trh finančního poradenství. Podobné produkty v posledních měsících ohlásilo i několik předních bank, včetně Goldman Sachs, Wells Fargo a Morgan Stanley. Jejich motivem je nabídnout klientovi zásadně levnější službu, než když mu radí jejich zaměstnanci.
Podle konzultantské firmy A. T. Kearney se však počítačové poradenství zatím příliš neosvědčilo, v loňském roce byla ve správě robo-poradců aktiva ve výši jen asi 200 miliard dolarů (4,7 bilionu Kč). Nicméně díky růstu nákladů na tradiční poradce z masa a kostí a měnící se předpisy ve prospěch nových oborů by se podle jejího odhadu tento objem mohl do roku 2020 zvýšit na 2,2 bilionu dolarů.
Analytici ING oslovili respondenty ve 13 evropských zemích, Spojených státech a v Austrálii. Zjistili, že míra ochoty využívat robo-poradenství se výrazně liší. Zatímco v Turecku je mu nakloněno 40 procent a v Rumunsku 38 procent, více než polovina oslovených v Lucembursku, Rakousku a Francii ho naprosto zavrhuje.
