Syriza: Plné splacení řeckého dluhu je nereálné

Očekávání, že Řecko zcela splatí svůj obrovský dluh, je nereálné. V rozhovoru se stanicí BBC to řekl mluvčí řecké levicové strany Syriza, která po volebním vítězství vytváří novou vládu. Ta podle evropských lídrů musí dodržet závazky, které v minulosti dalo krachující Řecko mezinárodním věřitelům. Podle Euclida Tsakalotose, který je mluvčím Syrizy pro ekonomické otázky, ovšem "nikdo nevěří, že řecký dluh je udržitelný". Oproti tomu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že by se v eurozóně nenašla většina, která by se snížením řeckého dluhu souhlasila.

Syriza se staví proti úsporným opatřením souvisejícím s mezinárodní finanční pomocí. Hodlá požadovat změnu podmínek záchranného programu a odpis velké části řeckého dluhu. Ten dosahuje skoro 320 miliard eur (8,9 bilionu korun).

"Nesetkal jsem se s ekonomem..., který by vám řekl, že Řecko všechen ten dluh splatí. To není možné provést," řekl Tsakalotos.

Požadavky Syrizy tak mohou dostat Řecko do sporů s ostatními členy eurozóny a ohrozit členství Řecka v měnové unii. Tsakalotos podotkl, že Syriza před nebezpečím pro euro a pro eurozónu varovala od začátku. Toto nebezpečí však prý nepředstavuje tato strana, ale "sama úsporná opatření".

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že řecký lid nestrádá kvůli rozhodnutím z Bruselu či Berlína, ale spíše kvůli selháním řecké elity v posledních desetiletích. A upozornil, že jakákoli snaha o vyjednání nových podmínek v daňových otázkách je "ztráta času". Již v pondělí vyjádřil názor, že Řecko není "přetíženo" obsluhou svého dluhu.

Juncker německé televizi ARD řekl, že otázka snížení řeckého dluhu není "na radarové obrazovce komise" a že se Řecko zavázalo přistoupit k určitému počtu reforem. Zdůraznil, že nevěří, že "se najde většina v eurozóně", která by podpořila snížení řeckého dluhu. V komisi tak podle něj "není naléhavá potřeba jednat" v této otázce.

Nervozita kolem dalšího dění v Řecku se opět odráží na řeckých finančních trzích. Aténská burza v úterý druhý den klesá v čele s bankovními tituly. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů stouply o 0,56 procentního bodu na 9,8 procenta. U papírů s kratší dobou splatnosti byly výnosy ještě vyšší. Signalizuje to obavy, že země by se opět mohla ocitnout na pokraji bankrotu.

Podle řeckých médií není pro novou vládu dobrá zpráva, že země vybrala loni na daních o 1,4 miliardy eur - tedy o více než sedm procent - méně, než předpokládala.