Evropská unie se dnes v reakci na dopravní chaos způsobený nedávným přerušením letů kvůli popelu z islandské sopky dohodla na potřebě projasnit pravidla pro vyplácení kompenzací cestujícím za zrušené lety. Shodla se i na vzniku krizového týmu pro podobné případy i ujednocení limitů znečištění, kdy se budou uzavírat vzdušené prostory.
Evropská komise odhadla škody "sopečné krize" na evropském leteckém sektoru až na dvě a půl miliardy eur (přibližně 64 miliard korun). Kvůli tomu se hovořilo o tom, že by jednotlivé státy mohly poskytnout svým přepravcům pomoc. Nikdo z ministrů ale dnes o tom, že by hodlal poskytnout nějakou pomoc, nehovořil.
ČTĚTE TAKÉ: Cestovky a hoteliéry vyjde sopečná krize na půl miliardy
"Byly některé státy, které kategoricky vystoupily, že s žádnou pomocí nesouhlasí, což bylo například Finsko a Švédsko. Pak byly státy, které se k tomu chovaly vlažně," řekla po jednání náměstkyně českého ministra dopravy Dita Schautová. O případných kompenzacích podle ní Česká republika neuvažuje.
Přehled limitů, kvůli nimž by se letecký prostor uzavřel, by unie chtěla vypracovat do několika měsíců. Už do června by měla také Evropská komise přijít s hodnocením toho, zda a jak různé aerolinky naplňovaly současná pravidla pro vyplácení kompenzací cestujícím kvůli tomu, že z "vyšší moci" byly nuceny lidem zrušit lety. Potíž je v tom, že podle některých dnešních vyjádření různé firmy k lidem přistupovaly různě, třeba co se týká výše toho, kolik jim za zrušený let vyplatily peněz.
Kvůli dubnové erupci vulkánu pod ledovcem Eyjafjallajökull a popelu, který vychrlil do ovzduší, musela řada zemí na několik dní zcela uzavřít svůj letecký prostor z obav o bezpečnost cestujících. Aerolinky tak musely zrušit přes 100 000 letů a o dopravu přišlo více než deset milionů lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Česká republika přišla kvůli sopce o 60 tisíc turistů
"Otázkou není zda, nýbrž kdy se taková krize odehraje znovu. Může to být příští měsíc, může to být za 50 let. Avšak erupce a další krizové události nerespektují jakákoli pravidla, takže musíme být flexibilnější a agilnější v naší reakci," řekl už před jednáním eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.
Z EU totiž zaznívají hlasy, že blok stále není připraven na situaci, že by se k aktivitě probudil nějaký další evropský vulkán. Právě kvůli tomu by měl vzniknout zmiňovaný krizový tým, který by v budoucnu vše koordinoval a který by byl schopný začít pracovat bezprostředně po vzniku nějaké další krize.
Foto: ČTK/AP
