Obamův plán rozvoje
USA podpoří ekonomiku investicemi do infrastruktury

Americký prezident Barack Obama chce během příštích šesti let za 50 miliard dolarů (cca 960 miliard korun) podpořit americkou ekonomiku obnovou železnic, silnic a letištních ranvejí. Jde o první z několika kroků na podporu ekonomiky, jež chce Obama tento týden oznámit.

Vládnoucí demokraty před listopadovými volbami do Kongresu stále více znepokojuje slabý růst ekonomiky a vysoká nezaměstnanost, kterou by měl nový plán pomoci snížit. Obama se snaží přesvědčit americké voliče, že jeho recepty na podporu ekonomiky jsou lepší než kroky navrhované opozičními republikány, kteří by Kongres mohli ovládnout.

Ti nicméně tvrdí, že Obamův loňský rozsáhlý stimul hospodářství ve výši 787 miliard dolarů obsažený v zákonu na obnovu ekonomiky nepřinesl slibovaná pracovní místa. Zároveň požadují, aby prezident nezvyšoval daně a navrhl rozpočtové úspory. Bílý dům jejich kritiku odmítá s tím, že balíček zabránil ještě větším problémům ekonomiky a že právě republikánské postupy jsou tím, co hospodářství do potíží dostalo.

"Myslí si, že zapomenete, co jejich program napáchal v této zemi. Myslí si, že prostě uvěříte, že se změnili. Jsou to lidé, jejichž politika pomohla zničit naši střední třídu a dostala ekonomiku do škarpy," řekl Obama. V projevu proneseném při příležitosti amerického svátku Den práce, kterým naostro vstoupil do předvolební kampaně, zároveň vyzval voliče, aby republikánům "nevraceli klíčky", aby se nevraceli do minulosti a místo toho šli spolu s ním vstříc budoucnosti.

Během příštích šesti let by se podle něj mělo ve Spojených státech obnovit téměř 250 tisíc kilometrů silnic, postavit a obnovit 6500 kilometrů železnic a zrekonstruovat asi 250 kilometrů ranvejí. Investice by také měly směřovat do řídicích systémů pro leteckou dopravu, což by například mělo omezit zpožďování letů. Bílý dům chce s Kongresem pracovat na tom, aby dopravní investice získaly dlouhodobý rámec. Mimo jiné také chce vytvořit zvláštní Infrastrukturní banku, která by je pomáhala hradit.

Prezidentův záměr na obnovu infrastruktury se zároveň vzdor republikánské kritice hlásí k loňskému fiskálnímu stimulu. Plán podle Bílého domu hodlá stavět na investicích provedených z prostředků obsažených v zákonu na obnovu ekonomiky. "Vytvoří nejen pracovní místa nyní, ale zlepší i chod naší ekonomiky v delší perspektivě," uvedl Obama.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters jsou ale k plánu spíše skeptičtí. Podle nich jsou chystané investice vzhledem k celkovému objemu americké ekonomiky zanedbatelné. Výdaje na infrastrukturu podle nich navíc nestimulují hospodářství rychle. Republikáni záměr označili za narychlo spíchnutý plán, který si nezíská důvěru amerických voličů. Obávají se také jeho dopadů na rozpočtový deficit. Šéf Bílého domu ale tvrdí, že jej nijak nezatíží. Plán chce hradit například díky zrušení daňových úlev pro naftařské a plynařské koncerny.

Při obnově dopravní infrastruktury se chce Obama zaměřit především na dálnice, které často potřebují opravy a rozšíření. Na opravu také čeká hodně mostů. V případě železnic Bílý dům podotýká, že mnoho z nich je v katastrofálním stavu. Podobně je na tom místy i veřejná doprava, vláda ji proto chce zlepšit a rozšířit. V letectví například chce nahradit současné řízení provozu pomocí pozemních radarů nahradit přesnějším satelitním systémem.

Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech, která je hlavním důvodem zvýšené pozornosti věnované Bílým domem ekonomice, v srpnu vzrostla na 9,6 procenta z červencových 9,5 procenta. Bílý dům původně předpokládal, že nezaměstnanost díky balíčku na podporu ekonomiky nepřekročí osm procent.