Z řeckých bank byly ve středu vybrány vklady za zhruba 300 milionů eur (8,2 miliardy Kč), což je nejvíce od únorové dohody řecké vlády s eurozónou na prodloužení finanční pomoci. Agentuře Reuters to řekli dva vysoce postavení řečtí bankéři. Střadatelé se podle nich obávají, že evidentní zhoršování vztahů mezi Aténami a věřiteli by mohlo vést až k tomu, že další pomoc bude této zadlužené zemi odmítnuta, a Řecko tak bude nuceno vyhlásit státní bankrot.
Řecké banky postihl silný odliv vkladů v prosinci a v lednu, respektive poté, co byly po nezdařené volbě prezidenta vypsány na konec ledna předčasné parlamentní volby. Jen v lednu z bank odteklo odhadem 12 miliard eur a v jednu dobu se z nich vybíralo denně více než 500 milionů eur. Situace se uklidnila po 20. únoru, kdy eurozóna umožnila Řecku čtyřměsíční prodloužení finanční pomoci. Řecko se ale musí dohodnout s věřiteli na reformách, nicméně vyjednávání zatím téměř nepokročila.
"Náladu vkladatelů ovlivnila nejistota vyvolaná absencí pokroku v jednáních," řekl Reuters jeden z bankéřů. "Nejde zatím o tak velký objem, panují však obavy, zda to není začátek trendu, který by se mohl zhoršit," dodal bankéř k výběru vkladů.
Eurozóna výplatu zbývajících peněz ze záchranného úvěru Řecku pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Expertní jednání se zástupci věřitelských institucí v Bruselu a v Aténách se ale nehýbou z místa a řecká vláda požaduje "politickou dohodu". Na okraj dnes začínajícího summitu EU se tak s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem sejdou k "neformálnímu dialogu" zástupci evropských institucí, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.
Ve středu kvůli zesíleným obavám, že jednání ustrnou ve slepé uličce, spadly akcie řeckých bank o více než osm procent. Od začátku roku ztratily řecké banky v průměru 45 procent své tržní hodnoty.
